Školní družina si připomenula Světový den míru
Mezinárodní den míru je významným dnem, který podporuje mírové úsilí a snaží se omezit konflikty na celém světě. Mír však nepředstavuje pouze nepřítomnost války. Tento Mírový den se slaví každoročně 21. září. Byl vyhlášen již v roce 1981, jako den zastavení bojů a násilí po celém světě. Tento den na celém světě probíhá mnoho akcí. Konají se pochody a demonstrace na podporu bezpečí a proti násilnému konfliktu v různých zemí. Někteří uctívají tento den i minutou ticha. Probíhají různé koncerty a kulturní akce na podporu stability a vzájemného porozumění. Probíhají i charitativní akce pro shromažďování finančních prostředků pro humanitární pomoc.
I děti naší školní družiny si připomenuly Mezinárodní den míru. Nejprve jsme si vysvětlili, co znamená slovo mír a jak ho kdo z nás chápe. Nejde jistě pouze o absence války nebo ozbrojeného konfliktu. Jde i o harmonii, stabilitu a rovnováhu v mezilidských vztazích či různých oblastech společnosti. Jde i o otevřenou komunikaci a dialog mezi zeměmi, ale i mezi lidmi. Zamysleme se všichni nad tím, zda i my děti bychom své chování neměly trochu změnit. Měli bychom být vůči sobě kamarádští, měli bychom naslouchat jeden druhému, pomáhat si být na sebe hodní. Neměli bychom nic řešit násilím.
Všechna oddělení si v tento den připomenula v našem parku v blízkosti školy lidickou tragédii. Sešli jsme se všichni u naší „Lidické hrušně“, kterou v roce 2017 sázely děti školní družiny za asistence široké veřejnosti. Vzpomněli jsme si na lidické ženy, muže i děti, které prožívali v době 2. světové války dny hrůzy. Někteří byli popraveni, jiní deportovány do koncentračních táborů. Zpět se jich vrátilo velmi málo. My si vzpomínáme na paní Marii Šupíkovou, která jako jedna z žen přežila lidickou tragédii, která s námi v roce 2017 sázela „Lidickou hrušeň“ v parku u školy a se kterou jsme měli možnost i besedovat.
Starší děti z 2. oddělení Veverušáků se vydaly do Berouna na Husovo náměstí. Jejich úkolem bylo zjistit, co znamenají mosazné kostky mezi kamennou dlažbou na Husově náměstí. Jde o osm berounských kamenů zmizelých, které jsou zde umístěny před domy, kde bydlelo těchto osm zavražděných berounských Židů, kteří byli v průběhu holocaustu zavražděni. Procházkou po Berouně jsme našli jména: Otto Michalovský, rodina Pikova, rodina Friedova – Karel Fried a dcera Jana Friedova, které bylo jen 8 let. Dále i Kamila Roubíčkova. Pozorně jsme si přečetli nápisy a s daty na vsazených maskách a tím jsme i uctili jejich památku. Zde jsme se přesvědčili o tom, jak důležité si bránit mír, abychom již nikdy nezažili hrůzy války.