Svatý Mikuláš s anděly a čerty dorazil do školní družiny a klubu

Je po školním vyučování, děti se vrátily z Husova náměstí, kde probíhala též akce s Mikulášem, čerty a anděly, velice promrzlý a tak teplé jídlo v jídelně dnes ani moc dlouho netrvalo. Všemohoucí byla i myšlenka, zda dnes opravdu ten Mikuláš se svoji partou dorazí. Odcházíme po obědě do družiny druhého oddělení a opatrně otvíráme dveře. Co kdyby tam na nás čekal ten Mikuláš se svoji partou a my je vyrušili. Jdeme opravdu i potichu a moc se těšíme. Při otevření dveří zjistíme, že nikde nikdo a jsme z toho docela smutní. Usedáme a společně si zkoušíme vystoupení, se kterým se představíme na Husově náměstí ve čtvrtek 8. 12. Své myšlenky nyní máme opravdu na zkoušce představení. Zpíváme koledy, vánoční písně a úplně jsme zapomněli na naši návštěvu, která nedorazila. Náhle jsme zbystřili a slyšeli nějaké hlasy, cinkání zvonečku a hluk řetězů. Pozor! Buďme potichu a uvidíme. Otevírají se dveře a mezi nás přichází tak vytoužený svatý Mikuláš, čerti a andělé. To je dobře, oni na nás nezapomněli. V očích těch menších je vidět, že jsou trochu nervózní a neví, co bude následovat. Vítáme mezi námi svatého Mikuláše a jeho osazenstvo. Čekáme, co se bude dít. Svatý Mikuláš nás pozdravil, představil nám své přátele a praví: „Tak děti, dnes jsem mezi vás přišel, abych poznal, jaká ta družina s klubem na této škole je a jak pracuje. Ani nevíte, jak jsem se sem těšil.“ Děti sledují a stále nevědí, co bude dál. Mikuláš se ptá, zda i oni se na ně těšili. Děti odpovídají, že ano a tak Mikuláš bere do ruky Knihu hříchů a otvírají. Vidíte děti, tady mám Knihu hříchů a chci vědět, zda uvedené hříchy se opravdu zakládají na pravdě a jestli vy, jež jste zde napsaný, opravdu tak zlobíte. Děti zmlkly a čekají. Ty nejmenší se opravdu i bojí, neboť čert prochází po družině a dívá se dětem do očí. A tak jsme probrali oddělení po oddělení, pochválily ty nejlepší děti a pokáraly ty zlobivé. Ale věřte, těch mnoho není. Svou reputaci si mohly děti vylepšit přednesem básně či zazpíváním nějaké písničky. A to tedy zvládli všichni na jedničku. Za svoje představení si opravdu všichni zasloužili sladkou odměnu. A tak odpoledne uteklo jako voda a my se musíme se svatým Mikulášem rozloučit. Slíbili jsme mu, že se nad sebou zamyslíme a že již opravdu budeme hodní. Mikuláš nám uvěřil a pravil: „Víte děti, já jsem opravdu věděl, že tahle družina klub na naší škole je opravdu bezva parta, které má své úspěchy a dokáže ledacos zvládnout s úspěchem. Tak ať se vám daří a ať máte jenom samé úspěchy.“ Poděkovali jsme a čerti, Mikuláš a andělé již odchází. Tak za rok se zase uvidíme. Jistě, že uvidíme, ale asi s někým jiným. Neboť ti, co u nás byli, byli naši kamarádi z 9. B.