Světový den divadla opět ve školní družině

Úterý po Velikonocích opět mezi nás přichází praktikanti se svým odpoledním programem. Tentokrát program zcela odlišný od ostatních. S Danem jsme si připomněli mezinárodní den divadla. Zpočátku si povídáme o tom, proč se scházíme, a co všechno o divadle víme. Dan nás seznámil i s trochou historií o divadle, dál jsme si povídali o Národním divadle, na které lidé – národ, udělal národní sbírku peněz, za které divadlo bylo postaveno. České divadelnictví dosáhlo evropské úrovně po otevření Národního divadla v Praze roku 1883. V další části jsme si představili žánry divadla. Nejrozšířenější formou v České republice je činohra, pak opera – nejvýznamnější operní soubor Národního divadla v Praze. Dále se můžeme setkat s operetou, kde nejznámější operetní scénou je Hudební divadlo v Karlíně. V neposlední řadě jsme si připomněli muzikál, který v poslední době má velký rozmach. Z dalších žánrů je to pak balet, který můžeme vidět na scéně též Národního divadla.

Postupně jsme se dostali dál a naším úkolem bylo vytvořit ve své skupině kulisu pro pohádku, kterou jsme si zahráli. Rozdělili jsme se do tří skupin a každá skupina si vylosovala jednu pohádku, kterou jsme pak sehráli jako divadelní herci pro děti. Pohádky, které byly připraveny – Šípková Růženka, Perníková chaloupka a Popelka. Po vytvoření kulisy pro danou pohádku si rozdělujeme role, co kdo bude hrát. A to nebylo vůbec jednoduché. Nesmíme zapomenout ani na vyprávěče. V zalepené obálce pak skupiny obdržely několik vět, které se vztahovaly k výstupům v pohádce a jejich úkolem bylo nás dovést k celkovému dění pohádky. Než nastal čas na přípravu a nácvik, hovoříme o herci. Zahráli jsme si hru, kdy jsme byli herci a naším úkolem bylo pantomimou naznačit dané nálady postavy – smutek, žal, leknutí, radost, údiv atd. Ke každé pohádce jsme si řekli, které postavy zde vystupují a jaké mají vlastnosti. Podle toho jsme dál pokračovali v samotném nácviku. Ale pozor, nastala otázka. „A do čeho se oblečeme? To budeme hrát v tomto?“ Dan opět nezaváhal, přinesl tašku a my si rozebrali i obleky pro naše pohádky. Když vše bylo připravené a my si mysleli, že máme nacvičeno, došlo na premiéru našich představeních. Cílem dobrého vystoupení byla komunikace ve skupině, jako skupinová práce a pak naslouchání jeden druhého či kompromis. V tom všem byl úspěch naší práce. A tak se postupně vystřídaly tři skupiny se svými pohádkami a my všichni žasli nad tím, kde se v nás vzalo tolik hereckého umění, o kterém jsme nikdo nevěděl. Pohádky byly moc super. Dan pochválil všechny skupiny, poděkoval za nácvik pohádky. Odměnou nám byla sladkost a k tomu pohádkové omalovánky. Děkujeme. Krásné divadelní odpoledne, kde hráli jako herci, dětí z 2. oddělení, se zdařilo. Dan byl spokojený. Bylo vidět, že se divadelnictví více věnuje a ví již jak na to.