Světový Den divadla ve školní družině i klubu

Děti školní družiny a školního klubu si dnes připomněly s několika denním předstihem Světový Den divadla. V úvodu jsme si porovnali dva druhy divadel. Divadlo, kde hrají profesionálové a mají to jako své zaměstnání a na druhé straně amatérské divadlo, jehož herci mají hraní jako adrenalinový sport a není to jejich zaměstnání či povolání.

Světový Den divadla ve školní družině i klubu

A tak děti přivítaly mezi sebou osobu nejpovolanější paní Jaroslavu Dušilovou, která v divadelním spolku L.O.Ď. Loděnice působí jako režisérka, herečka, ale i zpěvačka. Člověk, který divadlem žije již od svého dětství, kdy její rodiče též pracovali v ochotnickém divadle. Zde působí i se svou sestrou. Amaterské divadlo, které nám přiblížila, čítá 22 herců. Paní Dušilová nás vtáhla do divadelního prostředí velice rychle, přiblížila nám velice podrobně různé funkce, které divadlo musí mít – nápovědu, osvětlovače, zvukaře, další a další, které se kolem pohybují. Ukázala nám několik fotografií z různých představení. Ochotně zapůjčila její poznámky režiséra. Uvedla nás opravdu na půdu ochotnického divadla se vším všudy. Zjistili jsme, jak těžká je pozice ochotníků, jak těžké je zajistit si klientelu diváků a proniknout se svým repertoárem do dalších měst a obcí. Podle řeči bylo jasné, že L.O.Ď. má opravdu dobré zázemí a umí svým vystoupením podchytit diváka. Nechyběly ani dotazy od dětí, které zajímaly různé poznatky z toho, co nám paní Dušilová prozradila. Po více než hodině se však musíme rozloučit. Popřáli jsme paní Dušilové a jejímu spolku ochotníků L.O.Ď. mnoho úspěchů v jejich náročné a zajímavé činnosti, hodně spokojených diváků a věříme, že se třeba i někdy sejdeme a uvidíme dětské představení.

Autor:
Vydáno: