Teorie vraždy sv. Václava

Že na jitřní podle pověstí zvonili dřív? Proč ne? Mohli. Zvláště když 10. století církev podléhala knížeti. Ale to by musel přikázat sám Václav jako vládnoucí kníže, což nevypadá příliš pravděpodobně. Ale představte si tu scénu: včera byla hostina, kde to mohl přehnat a ráno i chtít přispat, ale copak řádný křesťan nechá Boha čekat?! Jakmile by jeden slyšel zvony volající k pobožnosti, vzbudil by i ostatní. Z čehož vyplývá, že ať by zvonili, kdy by zvonili, určitě by se nějací svědci našli. Možná podnapilí, ale stále svědci. A kdo by si nechtěl „šplhnout“ tím, že by udal někoho tak vlivného, jako byl údělný kníže Boleslav?

Proto je jasné, že se vražd musela stát někde v ústraní, v místě, kudy moc „obyčejných smrtelníků“ nechodilo. Bohužel však nevíme, kde stávalo knížecí obydlí a kudy by to měl Václav nejblíže ke kostelu a další podrobnosti o původním hradišti. Z archeologických výzkumů víme, že cesta vedla přibližně ve stejných místech, jako vede dnešní Boleslav, že v původně neohrazeném prostoru v areálu kostela sv. Václava nějaký kostel stál dřív. Než by l Václav založen a jeden kostel že taky stál na druhé straně silnice. Jeho obrys teď vystupuje z okolní dlažby a říká se mu kostel neznámého zasvěcení. Vlastně ani nevíme, kdy vznikl. Jediná známá informace je, že zanikl při povodni někdy ve 14. století.

Ale který z nich byl ten původní, zasvěcený sv. Kosmovi a Damiánovi, u kterého byl zavražděn sv. Václav? Přestože neznáme rozložení staveb na hradišti, dnešní podoba kostelů v. Václava a sv. Klimenta nám může leccos napovědět. Tak předně: ve svatováclavské bazilice se nachází místo, kterému se říká Mučeniště. Je ozdobeno sousoším Zavraždění knížete Václava od Bernarda Brauna a říká se, že tady (na tomhle místě v kostele sv. Kosmy a Damiána) byl Václav zabit. Teď s však objevil drobný problém. Místo, na kterém se nachází Mučeniště, by mohlo být původním mdlejším vchodem. Hlavní vchod totiž musel a musí být vždy od západu. To by možná vysvětlovalo, proč bylo době zamčeno. Boční vchod se nemusel běžně používat.

To by pak mohlo prozradit něco o umístění knížecího obydlí na hradišti. Šel by vládnoucí kníže kolem bočního vchodu, kdyby to měl k hlavnímu blíže jinou cestou? Jistě je tady možné namítnout, že Václav měl právo jít bočním vchodem právě z toho důvodu, že to byl vládnoucí kníže. Na druhou stranu je to jen hlavní vchod. Ten by se dal považovat jako nepříliš honosný na to, aby jím proházel kníže.

A nyní si musíme říct něco o historii kostelů ve Staré Boleslavi. Mučeniště v kostele sv. Václava se nachází ve Nerábské kapli. Právě na jejím místě měl stát nějaký starší kostel. Vlastně úplně nejstarší na hradišti. Když si to tak vezmete, v 10. stol. neměli moc na výběr – buď panovník založil rotundu, nebo jednolodní kostelík (někdy tribunový, ale to nic nemění na vzhledu půdorysu). Když porovnáme půdorys rábské kaple s půdorysy výše vyjmenovaných sakrálních staveb, je na první pohled zřejmé, která stavba musela být na místě kaple.

I o menším kostelíku ,stojícím v sousedství baziliky sv. Václava, se říká, že vznikl na přelomu 10. a 11. stol. a je tedy jen o málo mladší, než kostel sv. Kosmy a Damiána, u kterého byl zavražděn s. Václav. Když si porovnáme půdorys kostelíka sv. Klimenta a rábské kaple, zjistíme, že jsou prakticky totožné. Kněžiště je na východě a hlavní vchod na západě. Liší se jen umístění bočních vchodů. Do Klimenta je vlevo, zatímco do Vrábské kaple je vpravo. Podle jedné z teorií, kde by mohl být knížecí palác, je tohle místo u hlavní silnice, směrem od Brandýsa před Klimentem. Pokud tady Václav bydlel v době svojí návštěvy, měl by to blíže k bočnímu vchodu původního kostela, který mohl to na místě dnešní Vrábské kaple.

Na většině soch a obrazů se Václav drží za klepadlo. Ono je to vlastně docela logické. Představte si scénu, jak Václav přichází ke kostelu sv. Kosmy a Damiána a je napaden Boleslavovými zbrojnoši. Možná mohl tušit, že dveře bývají zamčené, ale byla to poslední možnost, jak zachránit holý život. Namítnete, že Václav přece vyrazil Boleslavovi meč z ruky. Nechci pochybovat o bojových schopnostech knížete, ale zvažte, jak dlouho by se dokázal bránit několikanásobné přesile? V kostele se přece nesmí prolévat krev! To určitě měl jako křesťanský panovník na paměti.

Pokusil se schovat do chrámové lodi. A nejblíže to měl právě k bočnímu vchodu. Za zády skupinu vrahů, teď neměl čas na rozmýšlení. Prostě zkusí, jestli se tudy nedostane dovnitř. Zatlačil na dveře a ono to nešlo. Popadl klepadlo. Byla to poslední možnost, jak si přivolat záchranu.

Kněz Krastěj o kterém jsem se zmiňovala na začátku, možná podplacený být nemusel.Třeba vůbec nevěděl, co se děje před (vlastně vedle) kostela. Mohl si něco chystat v sakristii. Václav taky nemusel stihnout zaklepat. V tu chvíli šlo o vteřiny a vrhové jednali instinktivně. Níže zaklepe na dveře a vrahové mají „po žížalkách“… Také mohli trochu zpanikařit. Napřáhli zbraně. Než mohl kdokoli zareagovat, kníže byl v obětí smrti.