Tok plameňáků začal dříve než obvykle

Plameňáci patří ke společenským tvorům žijícím v početných (i několikatisícových) koloniích. Rovněž tok těchto ptáků probíhá hromadně a jedná se v podstatě o jakýsi synchronizovaný „tanec“ celého hejna. Ptáci se drží pospolu, popocházejí stejným směrem, při zastavení roztáhnou křídla a s nataženým krkem jednotně otáčejí vztyčenou hlavou doprava a doleva. Namlouvání plameňáků je zachyceno na videu.

Zoo Ostrava chová plameňáky kubánské od roku 1979. V loňském roce jsme v rámci spolupráce mezi zoologickými zahradami získali 11 dospělých a geneticky nepříbuzných ptáků z královédvorské zoo, čímž se výrazným způsobem podařilo doplnit genetickou základnu. Současné hejno čítá rekordních 49 jedinců, což je za celou historii chovu v ostravské zoo největší počet. V posledních letech se plameňáci v Ostravě úspěšně rozmnožují. Každoročně se jim daří odchovat 4-6 mláďat, přičemž starší mláďata postupně dospívají a sama se již také zapojují do reprodukce. Za celou dobu chovu těchto impozantních ptáků se zde podařilo odchovat 49 mláďat.

Plameňáci si svá hnízda stavějí na zemi v blízkosti vodních nádrží, a to poměrně blízko sebe (na 1 m2 se nachází někdy až pět hnízd). Stavebním materiálem je bahno. Hnízda mají tvar komolých kuželů, vysokých zhruba 30-40 cm a jsou často obklopena vodou, která chrání vejce příp. mládě před pozemními predátory. Samička do důlku nahoře snáší v průběhu měsíce května zpravidla jedno bílé vejce. Střídavě je zahřívají oba rodiče okolo 30 dnů. Mláďata se v naší zoo začínají líhnout na přelomu června a července. Po vylíhnutí jsou pokryta šedobílým prachovým peřím a mají na rozdíl od dospělých ptáků rovný zobáček, krátký krk i nohy. Po dobu asi tří týdnů je rodiče krmí speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí (podobně jako holubi). Poté začínají přijímat potravu dospělých.

Spolu s plameňáky jsou ve výběhu nedaleko vstupu do zoo k vidění dva zástupci vrubozobých – husička vdovka a husice orinocká.