Toulky žirafím světem

Jasně, je to žirafa!

Žirafa, jako nejvyšší suchozemský obratlovec světa patří do řádu sudokopytníků a čeledi žirafovitých. Samice dorůstají výšky kolem 4 až 4,5 metru, u samce se můžeme setkat s úctyhodnou výškou kolem 6 metrů. Váha takového žirafího samce může dosáhnout dokonce 2 tun. Dožívá se 20 výjimečně i 30 let.

Už na první pohled pozornost přitáhne žirafí krk. Je dlouhý 2 až 3 metry a tvoří jej, jako u většiny suchozemských savců včetně člověka, sedm krčních obratlů. Slouží k udržování rovnováhy a je nezbytný k tomu, aby se zvíře dostalo k potravě. Do žirafího jídelníčku patří mladé listí akácií, pupeny, spásá vysoké i nižší keře, občas nepohrdne trávou. Přes den se pase kolem dvanácti hodin, během kterých do sebe nasouká až 50 kg potravy.

Jazyk je dokonale uzpůsobený, aby listy mohla bez problémů očesat. Je dlouhý, ohebný a tuhý. Žirafa jej dokáže vypláznout na délku až půl metru. Díky zvláštnímu povrchu mu nevadí trny ani bodláky. Je namodralý, pokrytý hustými slinami, ty spolehlivě ochrání před zraněním. I vnitřek tlamy je tuhý a navíc zevnitř porostlý srstí.

Žirafy se pyšní i skvěle vyvinutým zrakem. Mají největší rozsah vidění ze všech savců a vidí velmi ostře. Vedle dobrého zraku využívají i dobrý čich a sluch. Predátora ucítí na velkou vzdálenost. Zajímavé je, že nikdy nenajdete dvě žirafy se stejnou kresbou srsti.

Žirafy žijí ve východní a jižní Africe, na jih od Sahary, na malém území Keni a Ugandy. Nejčastěji na ně narazíme v sušších křovinatých savanách.

Mládě se rodí po 14 měsíční březosti, měří něco okolo 2 metrů. Jen velmi vzácně se mohou narodit žirafí dvojčata. V této době jej máma drží odděleně od ostatních, většinou ukryté v trávě, aby na sebe zbytečně neupozorňovalo a nelákalo predátory.

Určujeme deset základních poddruhů žiraf. Mezi ty nejznámější patří žirafa síťovaná, nubijská, masajská, kordofanská nebo Rotschildova.

Ve volné přírodě díky své síle a výšce nemá mnoho nepřátel. Ohrozit ji může dospělý samec lva, levhart, výjimečně krokodýl, ale i před nimi je díky vynikajícím smyslům relativně v bezpečí. Její velikou zbraní jsou silná kopyta, jejichž kopnutí může být pro predátora i smrtelné. V případě, že zvolí únik, je schopna dosáhnout rychlosti až 55 km za hodinu. Nejzranitelnější jsou mláďata a starší kusy zvířat.

Žirafy žijí poklidně ve volných, rozptýlených stádech a většinou se navzájem dobře znají. Samostatně a samotářsky žijí jen dospělí samci. Jediným nebezpečím, kterému tento dlouhokrký obr čelit nedokáže, je člověk. Za poslední desetiletí žirafy ztratily obrovskou část ze svého přirozeného prostředí. Udává se, že jich ve volné přírodě žije posledních šest set kusů.

Počty žiraf se snížily takovým způsobem, že se dostala na seznam kriticky ohrožených živočichů. Bez umělého odchovu by hrozilo, že se s tímto úžasným zvířetem ve volné přírodě v budoucnosti již nesetkáme.