Úspěšná sezóna u supů hnědých

První úspěšné hnízdění proběhlo v roce 2009, kdy se páru podařilo odchovat samečka. Ten byl v rámci repatriačního projektu bezplatně poskytnut pro vypuštění do volné přírody, aby posílil divokou populaci těchto majestátních ptáků ve francouzských Alpách, odkud byli v minulosti přímým pronásledováním člověkem vyhubeni. Nyní se zde opět supi hnědí vyskytují právě díky záchranným projektům a vysazování mladých jedinců odchovaných v lidské péči.

Pár našich supů hnízdil i v minulých letech, ale teprve to letošní bylo opět úspěšné. Jelikož se jedná o poměrně plaché a na vyrušení citlivé ptáky, snažili jsme se jim zajistit během hnízdního období maximální klid. Pohyb kolem voliéry se  zredukoval na minimum a určitou dobu zde byla uzavřena i cesta pro návštěvníky. Díky umístění kamery nad hnízdní plošinou jsme však měli možnost supy pozorovat a získávat tak cenné chovatelské informace. Po předešlých nezdarech (neoplozené vejce, rozbité vejce, uhynutí mláděte z různých příčin) jsme cíleně první snesené vejce bez náhrady odebrali, abychom u samice vyvolali druhou snůšku, a zvýšili tak šanci na úspěšný odchov mláděte (pokud by se vylíhla dvě mláďata, bylo by jedno z nich podloženo pod adoptivní rodiče) Vše dopadlo podle předpokladu a samice snesla druhé vejce 27. března. Je to zcela přirozený jev, kterým ptáci v přírodě reagují na zničení snůšky např. predátorem. Odebrání prvního vejce se následně ukázalo jako nejen správné, ale také nesmírně šťastné rozhodnutí, jelikož bylo neoplozené. Rodiče by tak bez našeho chovatelského zákroku inkubovali neoplozené vejce bez šance na úspěch! Do druhé snůšky jsme již nezasahovali, aniž jsme věděli, zda je toto vejce oplozené. K naší obrovské radosti se v noci z 18. na 19. května vylíhlo mládě, o které se rodiče začali vzorně starat a krmit je.

O podobných chovatelských strategiích velice často předem jednají zástupci českých a slovenských zoo sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) prostřednictvím odborných komisí, pracovních skupin apod. Tak byla loni na podzim vytvořena pracovní skupina pro supy hnědé, jejíž členové se navzájem informují o situaci kolem hnízdění a domlouvají se na společné strategii pro daný rok. Rozhodnutí odebrat první vejce se tak letos vyplatilo nejen v Ostravě, ale i v Zoo Lešná.

Mladý sup, jehož pohlaví zatím neznáme, byl rodiči úspěšně odchován a minulý týden po dohodě s koordinátorem chovu supů hnědých převezen do pražské zoo. Mezitím se rodičovský pár v Ostravě přestěhoval do nové voliéry. Ta je oproti té původní o dost prostornější a umístěná v klidnější části zahrady. Nachází se na jedné z botanických stezek – na Cestě vody, kde kromě této najdou návštěvníci i další voliéry pro orlosupy bradaté a orly mořské. Věříme, že si ptáci na nové podmínky přivyknou a že se dalšího mláděte dočkáme o něco dříve.

Sup hnědý (Gyps fulvus) obývá horská pásma až do výšky 4000 metrů nad mořem v oblasti střední Asie a Pyrenejského poloostrova. Zalétá ale i do střední Evropy. Rozpětí křídel může dosáhnout až 285 cm a hmotnost až 12 kg. Tak jako u řady jiných dravců, došlo také u supa hnědého k výraznému poklesu divoké populace. Na ostrově Mallorca byla populace v roce 1980 tvořena posledními 20 ptáky, ale díky jejímu posílení jedinci odchovanými v lidské péči vzrostla na současných 70 ptáků. Ve Francii, kde byl sup hnědý vyhuben úplně, byl zahájen repatriační program v roce 1992, v roce 1997 došlo k prvnímu hnízdění vypuštěných ptáků.