Ústecká zoo poprvé odchovala vzácné majny

„Jako další příčina ohrožení se uvádí i ztráta biotopu, současná populace čítající cca 35-50 jedinců se nachází na malé ploše 40 km2 v severozápadní části ostrova, v NP West Bali. V roce 2009 byla záložní populace ptáků odchovaných v lidské péči vysazena na ostrov Nusa Penida, který leží jihozápadně od Bali,“ vysvětluje Věra Vrabcová a dodává, že ústecká zoo začala tento druh chovat v roce 2004 v souvislosti s novým pavilonem slonů, ve kterém byly vybudovány i voliéry pro asijské ptáky.

„V současné době chováme dva páry, jeden je stále v pavilonu slonů a druhý, který tvoří samec ze Zoo Hodonín a samice pocházející ze Zoo Plackendael v Belgii, jsme vloni umístili do nové voliérky u pavilonu opic. Již v loňském roce se pokusil o odchov mláďat, ale skutečný úspěch přišel až letos,“ sděluje s potěšením chovatel Lukáš Ševcovic. „Majny tráví zimní období v tzv. zimovišti a do venkovní voliérky se stěhují až na jaře, letos to bylo 11. května. Krmná dávka byla cca týden před přesunem navýšena, hlavně o hmyz jako jsou cvrčci, malí švábi nebo mouční červi. Kromě toho dostávají nakrájené ovoce – banány, hrušky, hroznové víno, třešně, jablka, trochu nakrouhané zeleniny, speciální granule pro plodožravé ptáky a sušené moruše. Pár se začal připravovat budku na hnízdění, hobliny, které jsem jim připravil, ptáci vyházeli, ale využili různé drobné větvičky a peří, ať již svoje či jiných ptáků,“ doplňuje Lukáš Ševcovic.

Samice snesla od 10. do 14. června celkem čtyři vejce, na kterých se při zahřívání se samcem střídala, stejně tak se rodiče střídali i při krmení vylíhlých mláďat. „Dne 27. června se v budce ozývala dvě mláďata, zbylá dvě vejce nebyla oplozená. Mláďata poprvé vylétla o měsíc později a vypadala jako miniatury svých rodičů – byla plně opeřená s černými konci na křídlech a na ocase. Zpočátku se do budky vracela, ale nyní je možné je pozorovat venku po celý den. Jedná se o vůbec první odchov v naší zoologické zahradě a vzhledem ke kritickému stavu ptáků ve volné přírodě jsme na něj náležitě pyšni,“ dodává Lukáš Ševcovic.

CO MOŽNÁ NEVÍTE…

Majna Rothschildova patří mezi špačkovité ptáky. Vyznačuje se sněhobílým peřím s černými konci křídel a ocasu a modrým okružím kolem očí, na hlavě má chocholku z peří, kterou může vztyčovat. Měří cca 25 cm. Obývá otevřené tropické lesy s travinným porostem, savany s vysokou trávou a solitérními stromy či keři, popř. kraje lesů a vlhké zatopené oblasti. Potravu si hledá na stromech i na zemi, živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Mimo období rozmnožování žijí v početných skupinách, ale během hnízdění jsou přísně monogamní, pár si urputně hájí svoje teritorium. Hnízdo si staví v dutině stromů 4-10 metrů nad zemí, vystýlají si je suchými větvičkami a kladou do něj 1-4 vejce bleděmodré barvy. Inkubace trvá 10-14 dní, mláďata krmí oba rodiče.

V 90. letech minulého století byl vyhlášen záchranný program Bali Starling Conservation Project, na kterém se podílejí mezinárodní ochranářské organizace společně s indonéskou vládou. Zabývá se výzkumem ptáků v přírodě i v lidské péči, zachováním genetické variability a vypouštěním jedinců do přírody. Majna Rothschildova je oficiálním symbolem balijské fauny, objevuje se na mincích či poštovních známkách a vztahuje se na ni zákon, podle kterého jsou všichni ptáci majetkem balijského státu. Je zapsána v Mezinárodním seznamu ohrožených druhů v kategorii CR (= kriticky ohrožený), podléhá mezinárodní úmluvě CITES a je pro ni vypsán i Evropský chovný program (EEP), který vede Zoo Kolín nad Rýnem. V Evropě momentálně chová tento druh 85 institucí v celkovém počtu 335 jedinců. Početní stavy v lidské péči se ve světě odhadují na 700-1000 ptáků.