V Zoo Brno se narodilo mládě margaye
Období radosti z mláďat u kočkovitých šelem pokračuje v brněnské zoo i v roce 2018. Loni se na Mniší hoře narodila lvíčata a malí levharti, letos se z potomka těší samice margaye Ichika.
„Mládě přišlo na svět přesně před týdnem, tedy 21. února. Matka se o něj vzorně stará a chová se velice klidně, dokonce tu a tam nechá chovatele, aby mládě při bleskových kontrolách spojených s podáváním krmení zahlédli. Zatím je tedy vše na dobré cestě, neradi bychom ale předbíhali, odchov je stále na samém počátku.,“ řekla kurátorka chovu savců Zoo Brno Dorota Gremlicová.
Informace o pohlaví mláděte, jeho hmotnosti a kondici zatím nemáme. Budeme je mít k dispozici až po první veterinární prohlídce, která se uskuteční za 5 – 7 týdnů.
Otcem mláděte je samec Yoro, který přijel z Jihlavy do Brna na konci května loňského roku a zpět odcestoval letos v lednu. Během soužití s Yorem Ichika už jednou porodila, ale, jak je u prvních porodů obvyklé, odchov nebyl úspěšný. Přesto kočce umožnil, aby získala zkušenosti, ze kterých teď čerpá při péči o mládě.
„Zoo Jihlava je jediná v ČR, která vlastní chovného samce margaye. Před rokem se sami dočkali úspěšného odchovu, a protože samec o mládě nepečuje a Yoro není s Ichikou spřízněn, nabídli nám spolupráci, kterou podpořila i koordinátorka Evropského záchovného programu (EEP)“ vysvětlila Gremlicová.
„Vážíme si vstřícnosti jihlavské zoo a jsme rádi, že může být tato spolupráce oboustranná. Podobně jako k nám putoval Yoro, my jsme na Vysočinu poslali na zkušenou samce tygra sumaterského Dandyse. Doufáme, že výsledkem spojení s jihlavskou samičkou Cintou budou co nevidět mláďata. Pak by se měl Dandys se získanými zkušenostmi vrátit zpět do Brna ke své družce Satu,“ doplnila Gremlicová.
Margay, dříve také ocelot dlouhoocasý, je menší kočkovitá šelma, která je o něco větší než kočka domácí. Dorůstá délky až 80 centimetrů a váží od tří do devíti kilogramů.
Specifikem margayů je krásná kresba a zbarvení, jež je většinou od žlutohnědé po šedavě hnědou. Srst je krátká, hustá a jemná, s tmavými skvrnami a otevřenými růžicemi. Hlavu a krk spojují černé linie, zadní část uší je také tmavá, ale s bílými skvrnami. Na vrchní straně krku navíc roste srst v opačném směru. Rozpoznat margaye mezi sebou by neměl být problém, protože vzory srsti se u jednotlivých zvířat výrazně liší.
Margayové žijí především na stromech, ale za potravou se vydávají i na zem. Jsou to velmi obratní lezci – mají široké a pružné tlapy s velkými drápy, které jim umožňují bezpečný a pevný úchop. Díky dlouhému ocasu dokáží snadno udržet rovnováhu.
Margay má ve srovnání s dalšími kočkovitými šelmami při šplhu několik výhod. Zadní končetiny margayů se mohou vytočit až o 180 stupňů, což jim umožňuje pevnější sevření kmene stromu, po kterém šplhají. Také se zadními končetinami dokáží udržet větví a pověsit na nich, pokud něco drží v předních tlapách. Kromě toho mohou margayové jako jediné kočky šplhat ze stromů hlavou dolů.
Samice rodí většinou jedno mládě. Období březosti je na kočky této velikost poměrně dlouhé a trvá až 84 dnů. Mláďata se rodí celá tečkovaná a vidět začnou asi po dvou týdnech. Po dalších třech už opouštějí noru a prohledávají okolí. Dospělosti dosahují asi po 12 měsících. V zajetí se mohou dožít 20 let.
Margay žije v tropických lesích a křovinatých oblastech od severního Mexika, přes Střední a Jižní Ameriku, východ And až po Argentinu a Uruguay. V Červeném seznamu ohrožených druhů je margay veden jako téměř ohrožený.