Velikonoční prázdniny ve školní družině

První den velikonočních prázdnin 17. 4. 2014 odjíždí děti školní družiny vlakem do Křivoklátu, aby zde navštívilo Informační vzdělávací centrum LČR. Místo, které někteří z nás již znají. Místo, které nám něco přinese. A co to bude? Ano, přece drahocenné informace a poznatky ze života zvěře v lesích Křivoklátska, ale i z Naučné stezky Brdatka. Cesta vlakem utekla velmi rychle a my v devět hodin stojíme před informačním centrem. Tady na nás již čekají. Vřelé přivítání, seznámení se s tím, co nás čeká a co nemine. Malá svačinka, vydechnutí a můžeme začít. Rozdělujeme se na dvě skupiny.

V jedné skupině nás bude doprovázet pan Toník, mladý pán, který nás vezme na Naučnou stezku Brdatka. S ním jako první budou odcházet nejstarší děti. Ve druhé skupině, kde bude pan Mirek, nás čeká seznámení se s lesní zvěří, s její charakteristikou a se vším, co k této oblasti patří. Tato skupina našich nejmenších bude pracovat zatím v klubovně, kde si budeme povídat. Vše je připraveno a můžeme začít. Nejstarší děti odchází na stezku. Počasí nám přeje, obloha azuro a krásně svítí sluníčko. Po ránu však byla docela velká zima. Postupujeme cestou do lesa a dostáváme se na stezku. Na prvním zastavení zkoumáme přírodu a Toník nám začíná prozrazovat tajemství vábení zvěře. Slyšíme vábení jelena, který se snaží k sobě přilákat laň v době říje. Dozvídáme se něco málo o říji a další vábení byl kačer. V současném období je na řekách vidět pouze kačer a velmi málo kachen, neboť ty sedí na vejcích, aby mohla vyvést mláďata. V další části slyšíme na vábničku hlas, kterým je naříkání mladého zajíčka, jež skončil v mordě lišky. Takovýto zvuk znamená, že mláděti již nikdo nepomůže. Jiný hlas z vábničky zase patří srnci v říji. Zajímavé zvuky, které jsme si mohli i my vyzkoušet. Ale nějak nám to nešlo. Smůla.

Pokračujeme dál, povídáme si o zvěři, ale i různé zajímavosti z jejich života. Dostáváme se až k altánku, sledujeme řeku Berounku a povídáme si o myslivosti. Toník nám zahraje několik na ukázku několik fanfár – na uvítanou, zahájení lovu, začátek a konec svačiny, konec lovu a závěrečné Halali. Pomalu a jistě je čas se vrátit a vyměnit si místa. Cestou zpět se neustále dozvídáme něco nového, máme mnoho otázek, na které dostáváme odpovědi. Je to moc príma, ale je třeba se vyměnit. Děkujeme Toníkovi a jdeme za panem Mírou, který nám bude vyprávět o lesní zvěři. Mnoho zajímavostí se dozvídáme o jezevci, lišce, zajíci polním, kuně lesní i skalní, veverce, ježkovi, rysovi, vydře, bobrovi. Ze spárkaté zvěře si vyprávíme o srnci, seznamujeme se s jelenem, muflonem, daňkem, prasetem divokým. Seznamujeme se s mysliveckou mluvou a již víme, co je pírko, slechy, tlama či morda a další a další části. I druhá část našeho programu byla skvělá.

Tolik informací, tolik zajímavostí jsme se dověděli. Ale čas je neúprosný, vrací se z lesa i druhá skupina a my pomalu a jistě budeme odcházet. Ještě něco málo na památku a loučíme se. Bylo to fajn, bylo to príma a my se těšíme na další setkání. Děkujeme. Odcházíme z areálu, a jdeme na vlak. Teď nás již čeká pouze cesta vláčkem zpět do svých domovů. Takto krásný slunečný den plný zážitků, nás čekal v první den velikonočních prázdnin.