Velký pátek ve školní družině
I tento den se vydávají děti školní družiny na dopolední procházku směrem na Alkazar. Máme prázdniny, nebudeme sedět doma.
Je pátek 18. 4. 2014 a děti školní družiny se scházejí v osm hodin u školy. Copak je asi čeká? Všichni dobře víme, že tento den je tradiční pro návštěvu blízkého Alkazaru. Cestou hledáme proutky, ze kterých si pak upleteme pomlázku. Povídáme si o Velikonocích – o svátcích jara. Pozorujeme přírodu a pozorně nasloucháme zpěvu ptáčků. Vítají nás v přírodě, švitoří, viděli jsme již i vlaštovky, které poletují nad Berounkou. O čem si ti ptáčkové asi povídají? To se nikdy nedovíme. Poznáváme jarní květiny a na vápencových skalách obdivujeme žlutě kvetoucí tařici skalní. Mluvíme o zvycích a tradicích Velikonoc. Cesta nám utíká, zatím nám počasí přeje. Dostáváme se na místo cíle. Rozdělujeme si úkoly. Někdo připravuje ohniště, někdo hledá proutky na opékání špekáčků, někdo shání suché větvičky a suchou trávu na oheň. Když je vše připraveno, začínáme se svačinkou. Ti, co mají špekáčky, začínají opékat, jiní svačí dobrůtky z domova. Počasí nám stále přeje, i když se zatahuje obloha. Ale snad to vydrží. Po svačině začínáme plést pomlázky. Každý nějaké proutky, provázek a jdeme na věc. Za chvíli máme všichni upleteno. Teď již nazdobíme a je hotovo.
Všichni odkládáme věci a jdeme si zahrát nějaké hry. Mezi první hry patří naše nejoblíbenější hra na schovávanou. Vymezujeme prostor, určujeme si, co smíme a co ne, hra začíná. Po několika hrách začínáme uklízet prostor, aby po nás nezůstal nepořádek, bereme batohy, pomlázky, ještě několik fotografií a budeme odcházet. V tom okamžiku začíná krápat, ale ještě to není mnoho. Čas se naplnil a my se odebíráme cestou zpět. Po několika metrech začíná pršet. Bereme pláštěnku a uháníme rychle nazpět. U školy na nás již čekají rodiče. Než by člověk napočítal do pěti, byli jsme všichni pryč. Tak krásné Velikonoce a hlavně hodně sluníčka.