Veverčák Čiperko ve školní družině

Kluci a holky ze školní družiny z druhého oddělení dostali v září loňského roku od hradních strašidel zprávu, která nás vyzývala k prožití nevšedního dobrodružství s časopisem Čiperka. A tak Sovy z 2. oddělení neváhaly a s plným nasazením se vrhly na plnění úkolů. Některé byly opravdu dost těžké, ale my jsme si s nimi poradili. Hledali jsme klíče k odemknutí hradní brány. Ve druhém úkolu foukal tak silný vítr, který shodil kameny z hradní věže, jež zatarasily vchod. Skládali jsme písmenka od největšího k nejmenšímu a vyšel nám výrobek, který je velmi dobrý. Dále jsme navrhovali nový kostým bílé paní. Hledali jsme místní názvy, ve kterých se nacházelo slůvko „čert“. Na čistý arch papíru jsme skládali rytířské brnění a vymýšleli rytířovo jméno. Pak jsme doplňovali písmena do názvů jednotlivých značek COOP. V dalším úkolu jsme vyráběli rodový znak, neboť každý správný šlechtic musí mít svůj rodový erb. Aby toho nebylo málo, počítali jsme i „pohádkovou matematiku“. Zahráli jsme si při tom i na klenotníka a malovali kolekci šperků, která byla součástí pokladu. Vzpomněli jsme si na klasické české pohádky, které jsme nalezli v přesmyčkách. Řešili jsme i šifry, které byly ve Skřetově vzkazu. Poslední úkol v plnění, bylo vytvoření blahopřání pro slepou nevěstu. Jedinou podmínkou zde bylo použití slůvka „COOP“ a číslo „20“. Splněním těchto úkolů jsme se dostali na závěr a nyní již chybělo to poslední. Vyfotili jsme se společně s časopisem Čiperka před hlavním vchodem naší školy a splněné úkoly s vytištěnou fotografií zaslali poštou do „světa“. Splněním všeho jsme se dostali do finále a hráli o „skákací hrad“.

Dlouhé bylo čekání, ale pořád se nic nedělo. Až jednoho dne jsme se dověděli, že jsme vyhráli za odměnu jedno odpoledne, které strávíme u nás ve škole ve skákacím hradě. To bylo radosti. Už jsme se nemohli dočkat. Počasí nám tak trochu výhru moc nepřálo. Až nyní, dne 29. 4. 2014 nás navštívil pracovník COOP se skákacím hradem. Celé odpoledne jsme si ho užívali. Ale protože jsme kamarádi se všemi ostatními odděleními, rozhodli jsme se, že toto odpoledne si užijí všichni družináři, bez ohledu na to, z jakého jsou oddělení a zda soutěž plnili či ne. Věřte, nevěřte, ale takové odpoledne jsme opravdu dlouho nezažili. Budeme na něj dlouho vzpomínat. Odpoledne uteklo velice rychle a my se musíme rozloučit. Vždyť už se rozcházíme do svých domovů a ani se nám moc nechce. Opravdu to bylo príma a my hradním strašidlům a COOP velice děkujeme.