Víte, jaký je mezi nimi rozdíl? 2. část

Jezero a rybník
Rybník nebo jezero, poznáte je od sebe? O obou platí, že mají větší vodní plochu. Někdo říká, že rybník je menší než jezero, ale když zrovna nemáte po ruce ono jezero, těžko je srovnáte a určíte, které z nich je větší. Je tady pár důležitých maličkostí, jak tyto dvě vodní plochy od sebe odlišit. Rozdíl nejpodstatnější je v tom, že jezero vznikne přírodně, bez zásahu člověka. Jeho hloubka je různá, na některých místech je hlubší, jinde plytké. Vidět tu můžete mnoho vodních živočichů i rozrostlé a zakořeněné vodní rostliny. Zajímavostí je, že pokud se zadíváte na hladinu, vidíte, že vítr, který se točí u břehu vytváří větší vlnky. Na vodní ploše jsou nepřehlédnutelné. Voda v jezerech bývá také u dna mnohem chladnější, než na hladině. Naopak rybník, ten založil člověk. Je to vlastně uměle vystavěná hráz. Bývají mělčí, s vodními rostlinami se v nich většinou nesetkáme. Voda u hladiny je stejně teplá jako u dna. A v případě, že se zadíváte na hladinu rybníka, pravděpodobně žádné vlnky neuvidíte.

Próza a poezie
Na první pohled by to mohlo vypadat tak, že poezie jsou básně a básničky. To, co se opakovaně, nebo občas rýmuje. Ale, jak už tušíte, správná odpověď to není. Poezie je o rýmech, o verších i o slokách, ale ve verších a rýmech psaná být taky nemusí. Ve středověku se psaly básně tak, že se jednotlivé verše od sebe prostě neoddělovaly. Vznikl souvislý text, který je přesto označován jako báseň. Próza žádné rýmy nemá. Je psaná ve větách a odstavcích.

Krysa a myš
Krysy a myši nejsou dobrými společníky. Radost z jejich přítomnosti mít pravděpodobně nebudeme.A je jasné, že pokud se nám už doma, ve sklepě nebo na půdě objeví, budeme to muset řešit a to nejlépe okamžitě. Oba hlodavci jsou si příbuzní, způsobují škody, navíc mohou přenášet různé závažné nemoci. Krysy jsou větší a jsou i větším problémem. Poznáme je hlavně podle dlouhého ocasu a velikosti hovínek. Jejich trus bývá dlouhý až jeden centimetr. Myši domácí jsou menší a lehčí, jejich ocas je kratší, trus drobný. Aby to bylo ještě zapeklitější, hlodavci měli před miliony let totiž stejného předka, rozeznáváme ještě velkou spoustu dalších hlodavců. Potvůrky, které se nejčastěji vyskytují v přítomnosti člověka jsou potkani. Jsou zvyklí na naši přítomnost, nevyruší je hlasy, světlo, ani zvuk televize. Vylézají, když se setmí, hledají něco dobrého k snědku, tu zabloudí do spíže, tu si něco dobrého najdou u popelnice. Pokud se chcete zbavit potkanů, musíte udržovat čistotu, nesplachovat zbytky jídel do WC, nenechávat povalovat potraviny jen tak volně ležet. Poznávacím znamením jsou poměrně malá ouška na hlavě, menší než uši myší. Potkan má také silnější ocas a kulatější čenich. Dorůstá do délky až 25 centimetrů a je vynikajícím atletem. Hravě vyskočí do jednoho metru, protáhne se štěrbinou širokou 1,5 cm, je zvědavý a neodbytný. V přírodovědných článcích se uvádí, že neumí zvracet.
A je tady ještě jedna zajímavá věc na konec, v dobách starého Říma se pálily myší výkaly, které se následně rozhrabaly na drobný popílek. Z tohoto materiálu se potom míchaly první zubní plomby. Římané totiž věřili tomu, že myši zahání bolesti zubů a dásní, někteří z nich dokonce tělíčka myší žvýkali. Aby byla zachována stoprocentní účinnost, stačilo tuto medicínu rozkousat a to nejlépe dvakrát do měsíce.