Víte, jaký je mezi nimi rozdíl? 3. část

Veš a blecha

Hmyz, který patří do skupiny šestinohých tvorů není potřeba představovat. Titěrní nevítaní „upíři" jsou tu proto, aby sáli krev. Veš a blecha patří do úplně jiných hmyzích řádů, u obou ale najdeme vnější kostru, která je složena ze třech částí a důmyslně chrání jejich tělo. Blecha je přeborník ve skákání, pohybuje se velmi rychle, dokáže vyskočit do výšky, která několikrát překročí velikost jejího těla. Za opravdového šampióna by mohla být prohlášená blecha kočičí, ta dokáže vyskočit až do výšky 20 centimetrů. To je asi osmdesátkrát víc, než měří její tělo. Jen si zkuste představit, že byste uměli vyskočit osmdesátkrát víc, než měříte! Dosáhnout na střechu věžáku by nebyl problém. Blecha klade droboučká vajíčka, z těch se napřed vylíhnou beznohé larvy. Ty se musí zakuklit a teprve z kukly vyleze mladý bleší jedinec. Vši skákat naopak neumějí, pohybují se jen lezením. Možná jste se setkali s přirovnáním: „je líný jako veš". Něco pravdy na něm bude, veš nevyhledává zbytečný pohyb a často na jednom hostiteli stráví i celý svůj život. Pokud se vších miminek týká, z malých vajíček se napřed vylíhne nymfa, ta už se dospělé vši hodně podobná, ale postupně, ještě než dospěje, několikrát svléká pokožku. Vší známe několik druhů, nejznámější z nich je veš dětská. Jestli někomu tyto titěrné potvůrky udělají radost, jsou to historici a vědci. Veš šatní se prý podle výzkumů vyvinula asi před 170 000 lety ze vši dětské. Ze zbytků šatů, které zbyly po pravěkých předcích víme, že i je šatní blechy trápily, a díky tomu víme i to, že už před 170 000 lety chodili lidé oblečení.

Jako dalšího žíznivého „upíra" sajícího krev, můžeme vzpomenout třeba klíště. Klíšťata můžou přenášet nebezpečné nemoci, nejzávažnější z nich je zánět mozkových blan a borelióza. Mají, stejně jako pavouci, osm nohou, ale nepatří mezi hmyz. Řadíme je mezi roztoče.

Meteorit a meteor

Rozdíl mezi meteoritem a meteorem není jen v několika rozdílných písmenkách. Aby jsme začali hezky od začátku, je potřeba vědět, že oba dva patří zároveň mezi meteoroidy. To jsou kosmická tělesa, která se setkají se zemskou atmosférou a potom většinou znova vyletí do vnějšího vesmíru. Může se ale stát, že se v naší atmosféře rozpadnou a jejich zbytky dopadnou na zemský povrch. Můžou být různě velké, od drobných částeček podobných jemnému písku až po obří vesmírná tělesa. Meteoroid má život nejkratší, většinou shoří ještě dřív, než doletí k povrchu Země. Pokud by se mu podařilo tuto cestu ustát a atmosféru překonat, bude z něho meteorit. V případě, že vás zasáhne drobná částečka meteoritu, pravděpodobně si toho ani nevšimnete. Čas od času se ale stane, že naše planeta dostane přímý zásah tělesem - obrem. Ty dokážou na povrchu naší planety zanechat obrovský kráter. Největší meteorit na světě prý lidé objevili v Namibii. To je republika, která leží na západním pobřeží v jižní Africe. Kus, který tam z vesmíru dopadl vážil šedesát tun a byl větší, než nákladní auto. A teď se chvíli věnujme meteoru, taky si naši pozornost zaslouží. Meteoru lidově říkáme padající hvězda. Zaregistrujeme ji většinou večer nebo v noci na jasné obloze. Je to světelná šmouha, která je vidět, když se v atmosféře rozžhaví malé kosmické těleso. Může být tvořeno horninami nebo železem.

A co asteroid? Že už jste se s tímto slovem taky setkali? Asteroid je název pro obrovské vesmírné těleso. Je mnohem větší, než meteoroid. Velké kusy skal nebo kovů si obíhají kolem Slunce. Mezi planetami Mars a Jupiter je dokonce celý shluk těchto těles. Říkáme jim - Pás asteroidů.

Kometa je také asteroidu velmi podobná, její povrch ale pokrývá led, čpavek a metan. Při letu komety se vysokou teplotou uvolňují částečky, které se odpařují a vzniká tak jakýsi jasný ohon. Kometu máte pravděpodobně spojenou s Vánoci, kdy se měla nad městem Betlémem zjevit v době Ježíšova narození a od té doby neodmyslitelně patří i k symbolům Vánoc.