Volna není nikdy dost
Minule jsem do dalšího kola poslala 28, dokonce jsem dala nápovědu, o čem by se dalo psát a nakonec jsem se rozhodla, že sama zkusím také něco napsat; jenom proto, abych si vyzkoušela, jestli jsem nenavrhla moc těžké číslo. Bojím se, že jsem si trochu naběhla – asi jsem opravdu měla navrhnout nějaké jiné, ale pozdě bycha honit.
Musím se přiznat, že mě k dvacet osmičce nic světoborného nenapadá, možná tak únor se svými dvaceti osmi dny a pak září a říjen, kdy na dvacátého osmého připadá státní svátek.
Nevím, kolik z nás o tom přemýšlelo, ale napadlo vás někdy, jaké to musí být, narodit se 29. 2.? Takový člověk pak zákonitě musí stárnout čtyřikrát pomaleji než všichni ostatní. No vážně, přestupný rok je přece jenom jednou za čtyři roky, ale když je dělitelný beze zbytku číslicí 200 (jako třeba rok 2000), k únoru se žádný 29. den nepřidává.
Vlastně můžu být ráda, že jsem se narodila až v říjnu. Tady mám aspoň pár dní po narozeninách státní svátek, takže můžu být spokojená. Rodiče těch, kteří se narodili méně šťastně na 29. 2., to obvykle řeší šalamounsky – jejich potomek má narozeniny o den později, narodil se vlastně prvního března.
S datem narození nikdo nehne, to je dané a hotovo, ale svátek, to je něco docela jiného. Potom však nechápu ty nezodpovědné rodiče (zaplať Pánbu, že je jich tak málo), kteří své dítě pojmenují Horymír. Právě to totiž připadá na 29. únor. Takové děti jsou pak na tom nepředstavitelně špatně. Kdokoli jiný má během roku alespoň dva dny, kdy dostává dárky – přinejmenším ke svátku a k narozeninám, zato každý Horymír má tohle štěstí jenom jednou za čtyři roky.
Jak jsem to vlastně myslela s tím volnem v nadpisu? Něco málo už jsem sice naznačila, ale je to vlastně docela prosté. Každého 28. září se koná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi; to kde a kdy byl sv. Václav zavražděn z dějepisu ví každý.Milovník historie by jistě dodal, že ve stejný den, jen o šedesát let později, byli v Libici nad Cidlinou vyvražděni Slavníkovci. Historie mě sice baví, státních svátků také není nikdy dost, takže kdyby si naši předkové svoje účty vyřídili o den dřív nebo později, vůbec bych se nezlobila. Ale tohle? Připomínka Václava i Slavníkovců by byla v jeden den. Přestože Libice není od Staré Boleslavi nijak daleko, člověk nemůže být na dvou místech součastně.
A pak je tu ještě ten zmíněný 28. říjen. Taky státní svátek, tentokrát však z poměrně nedávné minulosti. Nebudu zbytečně rozepisovat, proč svátkem vlastně je, koho by to taky zajímalo? Hlavní přece je, že máme další legální důvod, proč nejít do školy. Nebo ne?