Všehochuť 3

Černá díra - co pohltí, už nevydá

V momentě, kdy velká hvězda přijde o svou energii, nemůže unést ani svou vlastní tíhu. Hvězda je tvořena vrstvami vodíku a ty se ztenčují a ztenčují až do doby, kdy je pomalu nemožné spolehlivě měřit. Všechna původní hmota, která ve hvězdě byla se zhustí do tohoto jediného bodu. Když je něco vtěsnáno do menšího prostoru než bylo předtím (zkus si třeba představit houbičku na nádobí, kterou vší silou zmáčkneš) zvýšíš gravitaci. Díky této obrovské gravitaci se z hvězdy stává tzv. singularita, střed černé díry.

Černé díry jsou zatím jednou z tajemných komnat ve vesmíru. Jak přesně a proč vznikají se pokoušíme zjistit, ale nejde o věc jednoduchou. Černá díra není vidět, z její blízkosti neunikne nic, dokonce ani světlo. Její extrémně silná gravitace pohltí všechno, co se v jejím sousedství objeví. Náhodná tělesa, meteory, komety, všechno je nemilosrdně stahováno do jejího středu. Funguje jako silný vodní vír, před kterým není úniku.

Vědci si dokonce myslí, že jedna černá díra se nachází uprostřed naší galaxie. Ve středu Mléčné dráhy je místo, které při bližším prozkoumání vykazuje známky toho, že by se mohlo o singularitu jednat.

Kalendář, to je lhář

Některé roky obsahují jednu nebo dvě přestupné vteřiny. Ty se potom k roku přidávají, nebo se mu odebírají.

Přestupný rok nastává každé čtyři roky. K běžným 365 dnům přidáme navíc jeden den. Náš současný kalendář zdaleka není dokonalý a tak je nutné dorovnat rozdíl v čase. Planetě Zemi trvá 365, 2422 dnů, než oběhne kolem Slunce. Proto jednou za čtyři roky dochází k dorovnání 0. 2422 dne, který v uběhlých třech letech přebýval.

Ve většině zemí je používán Gregoriánský kalendář. Zavedl ho v roce 1582 papež Řehoř XIII, anglicky je Řehoř Gregory, odtud pochází i jeho název. Vymyslel a propočítal ho Aloisius Lilius. Před ním byl používán kalendář Juliánský. Byl pojmenovaný po císaři Caesarovi, ale postupem let se ukázal, jako problematický a zkreslující, výpočty podle něho byly navíc velmi složité.

Při přeskocích v letopočtech platí i některá zvláštní pravidla:
Každý rok, který má koncovku dělitelnou čtyřmi, je přestupný.
Nikdy není přestupný rok dělitelný stovkou.
Výjimka platí tehdy, kdy je rok dělitelný 400. V tom případě přestupný bude.

Je šestý smysl nesmysl?

V tisku nedávno vyšla zpráva o tom, jak matka zakázala svému synovi odjet autobusem na školní výlet. Syn její rozhodnutí nechápal, před plánovaným odjezdem se s ní dohadoval, nechápal, proč během několika hodin změnila svůj názor, navíc bylo jasné, že poměrně velká finanční částka zmizí v nenávratnu. Nakonec syn rozhodnutí své mámy přijal a zůstal doma. Jaké muselo být jeho překvapení, když ve večerních zprávách zaslechl zprávu o tom, že školní autobus, který vezl studenty na hory měl vážnou dopravní nehodu.

Těžko říct, jestli se jedná jen o pouhou náhodu, nebo měla máma tohoto kluka nějakou předtuchu, před kterou ji varoval její šestý smysl. Šestý smysl se řadí mezi smysly, pro které nemáme jasnou definici. Je vnímán i používám jinak než zrak, čich, chuť či hmat. Nedá se dokázat, ani prokázat, je tedy mimosmyslový. Jde vlastně o jakousi předtuchu, která se buď vyplní nebo ne.

Zatím nikdo neprokázal, že šestý smysl opravdu existuje. Každý z nás má určitou představu o určité situaci. Některé věci dokážeme velmi citlivě vnímat. Divný pocit získáme jen nepatrnou změnou. Pozorujeme chování lidí i zvířat, ta jsou někdy až extrémně citlivá ke změnám, díváme se kolem sebe a vidíme, že je dnes všechno stejné a přesto trochu jinak.

Tak přesně tohle by mohlo být nazváno šestým smyslem. Tušení, že se něco opravdu stane.