Všehochuť 4

Proč se ryby pod hladinou neutopí?

Voda obsahuje malé procento kyslíku, ale na dýchání plícemi by to určitě nestačilo. I ryby ke svému životu potřebují kyslík a tak se jim během evoluce vyvinul důmyslný systém dýchání. Kyslík přijímají pomocí žaber. Ty jsou složeny z drobných žaberních lístků, které mají za úkol odebrat z vody kyslík a vypustit kysličník uhličitý zpět. Ryba otevírá tlamu a do žaber pumpuje vodu. Pevné částky, které přitom spolyká se zachycují v mezižaberních přepážkách, odborně se jim říká septa. Je to vlastně takové malé a účinné filtrační zařízení. Žábry dovedou velmi dobře využít kyslík a dál ho rozvést po krevním oběhu ryb.

Známe i ryby, které dovedou dýchat na vzduchu, mají k tomu uzpůsobené žaberní výrůstky a ty jim dovolují nějakou dobu přežít i na souši. U většiny ryb ale dochází při pobytu mimo vodu ke zborcení a splasknutí žaber a tím k jejich udušení. Tento systém dýchání ve vodě je uzpůsobený působení vysokého vodního tlaku, který pod hladinou je, a bez vody ztrácí svou funkci.

Vzpomeňte si na to, až ponesete z vánočního tržiště domů kapříka k štědrovečerní večeři. Pusinku neotvírá nadšením z toho, že vás konečně našel, ale spíš proto, že se dusí. Jiný systém dýchání používají mořští savci, velryby nebo delfíni. Ti se musí čas od času vynořit na hladinu a pořádně se nadechnout.

Jak vidí netopýři?

Kolem netopýrů a jejich života se šíří mnohé fámy. Některé z nich říkají, že je tento živočich úplně slepý, jiné, že vidí výborně. Tak, jak to tedy doopravdy je? Asi někde uprostřed. Jejich oči jsou světlocitlivé, dokáží informovat o tom, co se v okolí děje. Přesto se netopýři v prostoru pohybují hlavně díky echolokaci. Vydávají zvuky o vysokých frekvencích a čekají na jejich odraz. Tento zvuk se k jejich uším dostane zpátky a podle něho s dokonalou přesností získají informaci o tom, co potřebují vědět. Echolokace je přesnější a rychlejší, oči dokáže dokonale nahradit. Pomocí ní pro netopýra není problém zjistit rozmístění okolních objektů, najít bezpečnou cestu, lokalizovat hmyz. Vzhledem k tomu, že netopýři patří k nočním živočichům, kteří hledají převážně drobnou kořist, je takový systém lovu naprosto dokonalou záležitostí.

Na světě existuje asi 1000 druhů netopýrů. Jsou to jediní létající savci. Někteří z nich se živí hmyzem, jiní zralými až přezrálými plody, větší druhy dokáží chytit třeba žábu, hraboše nebo myš. Jednomu druhu se říká poněkud tajemně, upír. V odborných knížkách ho najdete pod latinským názvem Desmodus rotundus. Je výjimečný tím, že se živí krví velkých zvířat. Jeho oblíbenou kořistí jsou například krávy na pastvě. Upír jim do kůže udělá malý otvor a z něho potom odchytává vytékající krev. Nejde tedy o vysávání oběti. Zranění, které zvířeti udělá se většinou ale poměrně rychle zahojí, zdravému kusu dobytka by neměla ublížit. Jsou známy ale případy, kdy upír slabší či mladé zvíře už usmrtil. A odtud možná pramení i strašidelné upírské historky. S tímto výjimečným druhem netopýra se můžete setkat jedině ve Střední a Jižní Americe.

Netopýři jsou nočními tvory, přes den spí a na lov se vydávají, když se setmí. Za jednu jedinou noc každý z nich chytí i několik tisíc komárů. Jedná se o živočicha velice užitečného, bez jeho pomoci by se komáři a moskyti množili mnohem víc, boj s nimi by nás stál více úsilí i peněz, nehledě na to, že hmyz dokáže přenášet různá onemocnění.

Netopýr má podobné postavení křídel, jako my rukou. Žije v koloniích, které čítají i několik tisíc kusů. Největší známá netopýří kolonie sídlí v Texasu, napočítali byste tady neuvěřitelné číslo, 20 milionů kusů. U nás se s těmito živočichy můžete setkat na starých půdách, v jeskyních, v rozeklaných dutinách stromů. Mají rádi svůj klid, pokud na jejich kolonii náhodou narazíte, je dobré příliš nevyrušovat. Spí v hřadě zavěšeni hlavou dolů a čekají, až se setmí. Jsou malí, zdálo by se, že malý bude i jejich mozek. Podle výzkumů, které prováděli vědci, mají tito živočichové ale vysoce nadprůměrnou inteligenci.