Záchrana kolotoče
Na hraně Letenských sadů před Národním technickým muzeem stojí nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě zhotovený roku 1892. V roce 2004 tuto památku v kritickém stavu zakoupilo za finanční podpory Ministerstva kultury ČR Národní technické muzeum, které tehdy provedlo nejnutnější záchranné práce.
V roce 2015 bude Národní technické muzeum realizovat opravu stavební části v hodnotě bezmála čtyř miliónů Kč, a to z investiční dotace Ministerstva kultury ČR. Realizace rekonstrukce vlastní stavby a technologického zařízení kolotoče však nestačí k jeho zprovoznění s rekonstruovanými koňmi a autíčky. Proto ve spolupráci MČ Praha 7, Národního technického muzea a dalších blízkých institucí vznikl plán, jak zajistit chybějící finanční prostředky, a obnovit tak atrakce kolotoče do funkčního stavu a nejpozději v roce 2016 uvést kolotoč opět do pohybu.
Kolotoč byl postaven v roce 1892 a až do roku 2004 sloužil k zábavě Pražanů. V letech 1892 až 1894 byl kolotoč umístěn u výletního hostince „Na Kravíně“, v tehdy ještě samostatném městě Královské Vinohrady. V roce 1894 majitel kolotoče Josef Nebeský přenesl toto kratochvilné zařízení pro dospělé i děti do Královského hlavního města Prahy na Letnou, kde se nachází dosud.
„Snad každý Pražan jezdil v dětství na kolotoči. Je malým zázrakem, že se na Letné takto unikátní kolotoč v původní podobě dochoval. Přál bych si, aby opět mohl sloužit všem obyvatelům Prahy jako vzpomínka na radostné dětství. Hodlám udělat vše pro to, aby se kolotoč v brzké době otevřel,“ říká starosta Prahy 7 Jan Čižinský.
Jak je výše uvedeno, bude Národní technické muzeum v roce 2015 realizovat rekonstrukci stavebních a provozních částí kolotoče. Kvůli nedostatku financí však hrozí, že nebude opraven interiér kolotoče s atrakcemi v podobě koní a autíček. Hrozí proto, že i když bude obnovena stavba, nebude moci být zprovozněn. Z podnětu starosty městské části Praha 7 Jana Čižinského a generálního ředitele Národního technického muzea Karla Ksandra a za účasti dalších blízkých organizací vznikla iniciativa za brzké zprovoznění kolotoče na Letné.
Tuto iniciativu může podpořit každý, komu záleží na osudu Letenského kolotoče. Od úterý 23. prosince 2014 lze přispět do veřejné sbírky na transparentní účet: 1079304750207/0100
Kolotoč dosud tvoří původní novorenesanční dřevěný pavilon s půdorysem pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů, trámovou konstrukcí s prkennými výplněmi, jehlanovou střechou s dvanácti valbami zakončenou lucernou ve výši 7,7 metru. Střecha byla původně kryta plechem a v úžlabích se nacházely chrliče. Zátěž střechy je přenášena především na obvodové stěny, aby nebyl přetěžován čep hřídele kolotoče. Obvodové stěny jsou na podezdívkách vysoké 4,5 metru, na styčných hranách je tvoří trojice dřevěných sloupků, z nichž krajní nesou půlkruhové oblouky nad vstupy. Nad těmito oblouky se nacházejí vlysy s vyřezávanými ornamenty. Po přesunu kolotoče na Letnou bylo všech 12 oblouků ještě doplněno železnými vysouvacími roletami.
Kolotoč obsahuje vycpaniny 19 koní různých velikostí potažené pravou koňskou kůží bez spojů, plněné slámou, se skleněnýma očima. Původní sedla a uzdění se dochovala u čtyř koní: Poly, Flora, Blesk a Šemík. Čtyři lavice byly pravděpodobně ve 30. letech 20. století nahrazeny čtyřmi autíčky, z nichž dvě jsou dřevěná a dvě plechová. Sloup středové točny je vyzdoben původními třemi rytíři v brnění z papírmaše natřenými stříbřenkou.