Zajímavosti

Ozónová vrstva

Ozónová vrstva chrání naši planetu před škodlivým zářením. Je to plynný obal, který obsahuje ozon, kyslík, jehož molekuly tvoří tři atomy. Rozprostírá se mezi 15. - 50. kilometrem nad zemským povrchem. Ozon je jedovatý výbušný plyn a pokud by se začal hromadit příliš blízko u země, mohl by znamenat problém. Jeho mírně zvýšené koncentrace můžeme poznat třeba po letní bouřce. V tomto množství je ale ve vzduchu příjemný a nám se dobře dýchá. Použít ho můžeme i k dezinfekci vzduchu a vody.

Nezastupitelný je v horních vrstvách atmosféry, kde tlumí škodlivé sluneční záření. Bez slunečních paprsků by na planetě Zemi nemohl existovat život, ale na druhé straně, pokud paprsků dopadá příliš mnoho, může to znamenat zničení všeho živého. Ozónová vrstva zajišťuje rovnováhu, chrání všechno živé před pronikáním nebezpečných složek záření.

V posledních desetiletích se tato důležitá vrstva nebezpečně ztenčuje. Nad oběma póly je oslabená tak, že to znepokojuje vědce z celého světa. Můžeme si za to velkou měrou i my sami, vyrábíme látky - freony, které ozónovou vrstvu nenávratně ničí. Freony byly ještě do nedávna součástí chladících náplní v mrazácích i ledničkách, neobešel se bez nich žádný sprej. Dnes už hledáme jiné možnosti, jak jejich používání omezit, nebo jejich výrobu přerušit úplně.

K čemu je dobrá vlna?

Postupem času, jak se člověk vyvíjel, měl potřebu chránit své tělo před chladem a nepohodou. Pozoroval, že když se zahalí do materiálu který zahřeje, cítí se mnohem lépe. Jednoduchý oděv chránil tělo při boji i lovu. Nejdřív se používaly jen neopracované kožešiny, které se nechaly dobře vysušit na slunci. Až mnohem později se z nich seškraboval tuk, máčely se a opracovávaly tak, aby byly měkčí a poddajnější.

Ale zajistit si kožešinu bylo podmíněno úspěšným lovem. Pokud lovec neměl štěstí, nebylo maso ani kůže. A tak člověk dál hledal cestičky, jak by své tělo zahřál a ochránil se před zimou.

Některá zvířata byla osrstěná, jejich srst byla hustá mastná, ty chlad netrápil. Člověk si to velmi dobře uvědomoval. Divoké ovce, kozy, lamy, velbloudi, králíci a spousta dalších měli teplou zvlněnou srst, která by při správném zpracování poskytovala pohodlí a větší komfort. Lidé postupem pokus - omyl přišli na to, že dobře ostříhaná srst se dá spřádat do vláken a z těchto vláken potom vytvářet oděvy a přikrývky.

Nejdřív se používaly jednoduché nože a nůžky, dnes už jsou k dispozici speciální stříhací zařízení, která umožňují oddělit vlnu z ovce nebo kozy v jednom kuse. Takovému celistvému kusu se říká rouno.
Bylo by asi špatně, kdyby se člověk v zimě hřál v teplém kožichu a ovce se v pastoušce třásla zimou. Proto je potřeba zvířata stříhat s rozumem v létě, kdy jim zbavení srsti neublíží a do chladných dnů jim doroste vlna nová.

Jak poznat hlad od hladovění?

Hlad je pocit, který vzniká, pokud máme prázdný žaludek. Uvědomujeme si, že v tuto danou chvíli máme nedostatek potravy v těle. Hladovění je doba bez jídla delší než 24 hodin. Bez potravy vydrží lidské tělo fungovat poměrně dlouho, podle toho, v jaké je kondici a jaké má tukové zásoby i po několik týdnů.
Je tady ale podmínka, že člověk bude mít dostatečný přísun tekutin. Bez vody vydrží jen několik málo dnů. Nedostatečný přísun tekutin poruší důležité životní funkce a člověk může velmi brzy dokonce zemřít. Žízeň nejprve pociťujeme jako sucho v ústech. V dalších hodinách a dnech se dostaví bolest hlavy, zrychlí se pulz, zastaví se tvorba moči a může následovat celkové selhání organizmu. Na pitný režim si musíme dávat pozor i při zvýšené námaze, sportu, v tropických dnech, kdy toho hodně vypotíme a při horečce.