Znám křišťálovou studánku
Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes. Tak začíná známá báseň Josefa Václava Sládka Lesní studánka. Mnozí z nás se jí již učili ve škole zpaměti. Lesní studánky mají volně přístupný zdroj pitné vody s mnohasetletou historií a tradicí. Před vlastním otevřením studánky vždy po zimě přichází děti ze školní družiny, aby očistily studánku a upravily její okolí po zimě. Tradiční datum, ke kterému se tato tradice váže, 31. května, ale slavnosti otvírání studánek probíhají i dříve či naopak později.
Po ukončení výuky a po obědě se schází dnes 19. 5. děti školní družiny, aby všichni společně vyšli na slavnostní otvření studánky do lesa nad nemocnicí. Tato skutečnost se již mnoho let stala pro naši družinu tradicí. Vždyť voda patří k tomu nejcennějšímu, bez ní by nebyl život. Proto hrála vždy důležitou roli v lidských bájích a pověstech. Od školy společně odcházíme po lesní stezce až k naší studánce a shromažďujeme se kolem ní. V popředí se zlatým klíčem stojí Maruška, naše studánková víla. Po krátkém úvodu si všichni zarecitujeme známou báseň Josefa Václava Sládka – Lesní studánka. Potom všichni společně zazpíváme píseň Petrova studánka. Popřáli jsme studánce, aby se nám ještě více naplnila vodou, aby byla využívána a aby ji nikdo neznečistil. Poté došlo k slavnostnímu odemykání studánky se slovy „Odemykám, odemykám studánku, abych měla čistou vodu do džbánku“. Postupně se k rituálu přidávají další skupiny naší družiny a najednou zjišťujeme, že studánka je již otevřena.
O něco dříve si v družině děti ve 4. oddělení vytvořily studánkové odpoledne. O kouzelné lesní studánce vymýšleli pohádky a hráli ve 4 skupinách divadlo s různými rekvizitami a plošnými loutkami. Právě při této činnosti se naučili Petrovu studánku a vyrobili si džbánečky na vodu.
Dnešní slavnostní otevírání studánky jsme ukončili ještě jednou recitací Lesní studánky. Potom jsme již odešli zpět. Studánka je otevřena a my věříme, že se k ní ještě do konce školního roku podíváme.