Zoo Brno odchovala trojčata největších afrických papoušků

„Vaza je nesmírně zajímavý druh s několika specifiky. Nejviditelnější je asi to, že samici v době reprodukce silně opelichá hlava, takže je vidět žlutooranžová kůže, zatímco samci pelichají po těle. Lidé nám pak často volají, protože si myslí, že jsou papoušci nemocní a něco se jim stalo. Z hlediska chování je pak typickým znakem polyandrie. Samice ve volné přírodě může mít mezi třemi a osmi samci. V období reprodukce je navíc velmi temperamentní,“ řekl kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.

Trojčata se v letošním roce podařilo odchovat pouze jediné evropské zoo – té brněnské. V expozici je tak možné vidět jednu samici, čtyři samce a tři mláďata.

V Zoo Brno chováme vazy již téměř 20 let. První pár přijel ze Stuttgartu už v roce 2000. Jednalo se o papoušky odchované v zajetí. Mnoho let žily vazy v Brně, aniž by bylo v jejich chovu dosaženo významných výsledků. V roce 2013 jsme nechali u dvou tehdy chovaných ptáků určit pohlaví, protože se nám nezdálo jejich chování, které bylo velmi neutrální a jeden na druhého hleděli bez významných reakcí. Podle starších údajů jsme měli mít dva samce, ukázalo se ale, že jeden z ptáků je samice. Těšili jsme se na případný odchov, ale marně.

O tři roky později se vše vysvětlilo. „Zaznamenali jsme pelichání u obou ptáků v oblasti hlavy, což v nás vyvolalo další pochyby o správnosti určení pohlaví. Provedli jsme tedy další revizi, díky které jsme zjistili, že oba naši jedinci jsou samice a první určení pohlaví bylo zjevně chybné,“ vysvětlil Suvorov.

V roce 2018 se nám podařilo přivézt šest nových papoušků z uzavřené zoo Tropical Wings z Anglie. Dvě samice a dva samci pravděpodobně pocházejí z volné přírody, další dva samci jsou starší pěti let. Později, v době, kdy jedna ze samic hnízdila, druhá bohužel uhynula. Celá skupina poté zůstala ve stejném složení až dodnes.

Vaza velký je po vyhubení papouška širokozobého (Lophopsittacus mauritianus), který do 17. století žil na Mauritiu, největším africkým druhem papouška. Ve volné krajině obývá lesy, křoviny a savany Madagaskaru a Komorských ostrovů. Vyskytuje se od pobřeží oceánu do 1 000 m nad mořem. Jeho potravu tvoří hlavně semena, ovoce, dužnaté a šťavnaté výhonky stromů, květy, pupeny, listy, kořínky a hlízy. Především v období dozrávání plodin se shlukuje do hejn, která se mohou z lesů přesouvat na savany za pastvou, přičemž navštěvují i rýžové, prosné, kukuřičné a čirokové plantáže. V zemědělské krajině tak může způsobovat škody na plodinách, proto jej místní domorodci loví. Úkryt nachází v národních parcích, kde bývá zvědavý a přibližuje se k lidem. Mimo parky je velice plachý.

U vazů existuje pohlavní dvojtvárnost mimo reprodukční období pouze v hmotnosti – samice mohou být až o 25 % těžší než samci a na rozdíl od jiných papoušků jsou právě samice tím dominantním pohlavím. Výzkumy jejich etologie prokázaly, že ptáci žijí v polyandrickém seskupení, kdy jedna samice může mít od tří do osmi partnerů. Samotné páření může být buď velmi krátké v horizontu sekund nebo může trvat i více než 30 minut a během této doby je samice doslova svázána se samcem pomocí vychlípené kloaky (může být označována přímo za hemipenis). Inkubace dvou až pěti vajec probíhá pouze 18–20 dní, což je u papoušků jejich velikosti extrémně krátká doba. Mláďata se opeří do pěti týdnů a vylétnou z hnízda. Pohlavní dospělosti dosahují mezi třetím a čtvrtým rokem a dožívají se až 50 let.