S prvními slunečními paprsky prostrčí věžní cibuli mraky, rozhlíží se po okolí a odbíjí čas vstávat.Marnivě se zhlédne v kapkách rosy na žulovém dláždění, hodí prasátko do oken Tereziánského křídla a lehce zašimrá svatojiřskou sochu nad kašnou.
Tentokráte o párku :-).
O Praze ve sto slovech? Jedině přízviska! …Trochu málo…! Trhám stránku ze sešitu, stříhám ji nadrobno a házím do koše. Přemýšlím, píšu… Nadávám. Vstávám, zničený list tahám ven, zkouším ho slepit.
Před lety jsem si oblíbila logickou hru Montezumův poklad v čele s mladou archeoložkou Emilkou Holubovou z produkce Alawar Games. Krátce na to se na trhu objevil i další díl, tentokrát se hlavní hrdinou stala Emilčina vnučka a pokračovala v práci tam, kde skončila její babička. A hráč tím, že spojil tři stejně barevné symboly na hrací ploše, jí mohl pomoci k úspěchu.
Skoro v centru a takový klid. Pak průchod, schody, uzounká křivolaká ulička s domy sklánějícími se k sobě. Gotika, renesance, chladivý duch dávných časů. Nikde nikdo, jen domy si šeptají zapomenuté příběhy někdejších obyvatel.