Lydia Adamson: Kočka na prameni
Už před lety nakladatelství MOBA vydávat edici Kočičí krimi, jejíž první svazky byly od Lilian Jackson Braun a s novinářem Qwillem v hlavní roli. Teprve relativně nedávno se v Čechách objevily detektivky Lydie Adamson, které byly také zařazeny do edice Kočičí krimi. Pro začátek jsem si v knihovně půjčila Kočku na prameni.
Mezi oběma autorkami je hned několik rozdílů. Kdo začal – podobně jako já – číst příběhy o Qwillovi, těžko si zvykne na stárnoucí herečku Alici. Původní svazky edice se vyznačují venkovskou pohodou, kterou občas naruší zločin. Adamson svůj text zasadila do velkoměsta – konkrétně New Yorku, odkud hrdinka čas od času uniká na venkov, kde hlídá cizí kočky. Už to ale nepůsobí tak poeticky.
Právě při jedné takové službě nachází mrtvolu a zaplétá se do víru událostí, což by se jí mohlo stát osudným. I přes jasnou výzvu, že by bylo lepší, kdyby se pátrání vzdala, jde za svým cílem neohroženě dál. Nejen z finančních důvodů, ale hlavně díky vědomí, že dělá něco užitečného. Při pátrání se seznámila s trenérem dostihových koní a prožívají spolu románek…
V anotaci jsem se dočetla, že Alice pátrá, protože policie je bezradná. Snadno – a především úspěšně – by se o tom dalo polemizovat. Hlavní vyšetřovatel se drží utkvělé představy, že oběti byly zabity při loupeži a vynucuje si seznam odcizeného majetku. Jenomže: byla to opravdu loupež? Vždyť se nic neztratilo… Vlastně právě naopak!
Odhalení pachatele je dokonale překvapivé, jak se od detektivky dá očekávat. Jen zařazení do edice Kočičí krimi je poněkud nešťastné, mnohem lépe by se kniha vyjímala v sérii „Koňské krimi“, i kdyby to měl být její první a poslední svazek…