Sekera z bronzu, rouno ze zlata
Co může vzniknout literárním spojením slovanské a řecké kultury v době bronzové? Netradiční historické fantasy, jako to dokázal Juraj Červenák v knize Sekera z bronzu, rouno ze zlata, vydané před pěti lety v nakladatelství BROKILON. Cesta za jantarovým pokladem právě začíná…
Mezi hlavními hrdiny se představí vědmy, čarodějnice, ale také slovanská knížata, která sice mohla existovat, ale jejich skutečná jména neznáme. Nejzajímavějším článkem může být posádka lodi Argó, či trójský princ.
Na první pohled se tahle kombinace může zdát naprosto nesmyslná, autor však příběh precizně promyslel a baví se tím, že čtenáři předkládá stopy, které mu pomohou rozluštit zvláštní název knihy i černobílý obrázek v záhlaví každé kapitoly. Nic z toho se v tisku neobjevilo bezdůvodně, ačkoli to tak možná občas vypadá…
Dobrodružná kniha není žádným historickým pojednáním ani příručkou. Jen si pohrává s tématem, chce být bájným vyprávěním o heroických skutcích a to všechno úspěšně splňuje. Dobové údaje se musí brát s rezervou, autor na to ostatně v úvodu upozorňuje.
Příběh je primárně určen dospělým čtenářům, čemuž odpovídá nejen samotné zpracování, ale také brutální popisy bojů, erotický náboj některých scén i slovníček postav. Co jiného by ale člověk mohl čekat od vojska táhnoucího krajem?