Setkání s UFO: je něco takového vůbec možné?
Knihy z pera Thomase C. Breziny se během posledních let staly skoro kultovním čtením mezi dětskými čtenáři, kteří právě překročili deset let. Z českých nakladatelství se ho ujalo hned několik a každé se může pyšnit zvučným jménem a dlouholetou tradicí – poslední kniha ze série Případ pro tebe a Klub Tygrů – Útok z vesmíru - vyšla v říjnu 2013 v nakladatelství Fragment, jako další z mnoha pokračování série.
Podobně jako v předchozích dílech, které na sebe ovšem nijak přísně nenavazují i tady se setkáváme s trojicí dětských hrdinů, kteří se stávají svědky neobvyklé události, konkrétně, jak samotný název napovídá, jde o přistání UFO. Do děje se dostanou vpodstatě náhodou, vůbec nemají zájem se do nějakého pochybného dobrodružství zaplést, spíš naopak, bojí se, aby nepřišli pozdě domů, za což by je rodiče samozřejmě nepochválili. Nezbývá jim tedy nic jiného, než projít lesem, jemuž se každý rozumný člověk raději zdaleka vyhne, už mnoho desetiletí se o něm tradují mezi obyvateli strašidelné historky. Ani oni nějakého záhadného setkání nejsou ušetřeni a autor si tak poměrně nenápadně připraví půdu pro příběh plný neočekávaných zvratů.
V knize nemohou chybět postavy předem jasně daných charakterových rysů – tentokrát má na všech záhadách lví podíl senzacechtivý novinář, který se jako jediný setkal s návštěvníky z vesmíru a dokonce s nimi jednal. Prý si ho vybrali jako tlumočníka. Přestože hrdinové mají nejedno podezření, dlouho se jim nedaří přijít na pádné důkazy, aby se mohli svěřit rodičům, nebo jiným kompetentním osobám. Přesto však nejsou jediní, kdo mimozemšťany viděl. Dokonce navštěvují i dávno opuštěnou starou hvězdárnu, kterou někdo neváhá používat. Koho je ale možné považovat za podezřelého?
Čtenář má nejednou jasno. Postav se v příběhu neobjevuje přespříliš, záporáci se chovají jasně záporně a děti, pátrající po původu UFO, na sebe neustále upozorňují, skoro by se dalo říct, že se snaží přitáhnout pohledy svých případných nepřátel. Přesto oproti jiným knihám je Útok z vesmíru poměrně umírněný, mnohdy by se dalo říct až nemastný-neslaný. Žádné záhadné výhružky, únosy a podobné zločinné akce, kterými se to jinak v Brezinových knihách běžně jenom hemží. Čtenář by se nejednou mohl cítit až zklamán, nebo dokonce podveden, od „Mistra dobrodružství“, jak se autorovi přezdívá v Číně, by něco takového opravdu nečekal.
To ovšem v žádném případě neznamená, že by se čtenář u knihy nebavil, nebo se nemohl do děje svým způsobem zapojit. Těsně před koncem autor přijde s nečekaným zvratem, který celý děj ukáže v dokonale jiném světle. Jak by snad někdo mohl tušit, že zdaleka ne všechno je tak, jak se na první pohled může zdát? Brezina si vyhraje s drobnými motivy a dovede je takřka k dokonalosti. Věřím, že není překvapený pouze čtenář, ale také hlavní hrdinové a nakonec možná i sám autor, když děj po několika obratech dopadne naprosto jinak, než jak měl evidentně na začátku v plánu.
Jak u Thomase C. Breziny bývá dobrým zvykem, i tady se na konci každé kapitoly objevují otázky, za jejichž správné zodpovězení si čtenář může připočítat bod, který zanese do tabulky na konci knihy, podle čehož zjistí, jak úspěšný by jako člen Kubu tygrů byl. Skoro se chce říct, že tím autor podporuje porozumění čtenému textu a koncentraci vůbec. Kdo by nechtěl mít co nejlepší skóre?
Ukázka z knihy:
„Co pro vás mohu udělat?“ zeptal se zdvořile.
„Nemusíte před námi hrát divadýlko. Už jsme se spolu setkali,“ spustil na něj Luk.
Pan Tauš zvedl udiveně obočí. „Nevím, kde by to mohlo být.“
„Ve staré hvězdárně v lese hrůz,“ odpověděla ostře Biggi. „Víte o těch vesmírných pirátech víc, než jste ochotný přiznat. Setkal jste se s nimi už tehdy!“
Brezina, T. C.: Útok z vesmíru. Praha: Fragment 2013, s. 59.