Tajemství katakomb
Na knihu Tajemství katakomb jsem se dívala poprvé někdy kolem Vánoc v katalogu Knižního klubu, který příběh vydal. Zaujala mě anotace, podle níž mělo jít o knihu pro mládež napsanou norským spisovatelem, který hojně zpracovává knihy z archeologického prostředí. Tohle však byla jeho prvotina pro náctiletého čtenáře.
Hlavním hrdinou je čtrnáctiletý Robert, syn archeoložky. Při jednom z výzkumů v Norsku narazí na bohatý hrob, jehož součástí je truhlička s podivným šperkem a symboly, odkazujícími do Říma. Právě do Věčného města se hrdina později vydává a v nově objevených katakombách nachází do zdi vytesané symboly, které touží rozluštit. Není to tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát a Robert navíc, jako dítě ani do podzemních prostor nemůže vstoupit. Jeho vrozená zvědavost ho však dožene k pátrání na vlastní pěst, což se mu málem stane osudným.
Jak příběh pokračuje, čím dál víc připomíná duchařské historky. Ne snad, že by se najednou stal béčkovým hororovým příběhem, toho se Tom Egeland snaží vyvarovat (a celkem úspěšně). Spis nabízí napínavou zápletku plnou špionáže a nečekaných zvratů, která na první pohled připomíná knihy Dana Browna s Robertem Langdonem v hlavní roli.
Sama sice nevěřím, že by se něco takového mohlo v dnešní době stát. Nebo možná zrovna právě proto, že by se to mohlo stát, tomu nevěřím? Kdo by nechal dělat svého potomka něco takového? Ale na druhou stranu, všechny zákazy jdou stranou, když se Robert stává jedním z účastníků největší archeologické senzace poslední doby.
Občas mi přišlo, jako by se choval příliš nezodpovědně na svůj věk. O vrozené zvědavosti jsem už mluvila, ale co nějaké sebeovládání? Těžko říct, hlavní postava dobrodružné knihy si ale přece může dovolit ledasco, jinak by příběh nebyl tak čtivý, jak se to autorovi povedlo. Možná by ho ještě zdokonalil, kdyby přímo do kapitol nevkládal slovníčky s vysvětlením některých odbornějších výrazů, ale omezil tím zas zdlouhavé listovaní tam a zpátky, čímž opět urychlil čtenářský požitek. Jen mi trochu uniká, jak je možné, že mladík, pohybující se takřka v oboru, nezná tolik pojmů a překvapují ho podrobnosti z legend?
Jsou zkrátka věci, nad kterými musí čtenář přivřít oči. Ne každý se archeologii věnuje, a kdyby většině termínům v knize nerozuměl, jistě by ho brzy přestala bavit. Vždyť autorovým cílem možná nebylo jen pobavit, ale také maličko poučit, rozšířit obzory. Což se mu nakonec povedlo - a kdo vysvětlování nepotřebuje, může šedé rámečky s poznámkami klidně přeskočit. Ne vždy je to však ideální řešení, občas se v nich dozví i nějaké podrobnosti přímo k Tajemství katakomb. Takže: jakou spojitost mají Vikingové s vypleněním Říma?