Tajemství zmizelého prince
Neznám člověka, který by z dětství neměl nějakou oblíbenou knihu, nebo alespoň autora. Mezi ty moje patří Enid Blytonová, od níž mám nejraději Tajnou Sedmu nebo edici Dobrodružství. Teprve teď, po letech, jsem přišla na chuť sérii Tajemství, již se pokouším skoupit v antikvariátech a ve vyřazených fondech knihoven. Před pár dny jsem byla úspěšná – odnesla jsem si hned několik svazků – a hned ten samý den jsem přečetla Tajemství zmizelého prince.
Jako obvykle se děj odehrává v Peterswoodu, kde se Pětice pátračů v čele se Špekounem schází o prázdninách. Zpočátku to vypadá na neuvěřitelnou nudu, nikde v dosahu žádná vhodná záhada a do konce prázdnin zbývají už pouhé dva týdny. V okolí obce je na rekreačním pobytu tichomořský princ, ale o několik dní později beze stopy zmizí a o dobrodružství je rázem postaráno.
Tentokrát se na pátrání kromě Pátračů a Špekounova psa Broka podílí také synovec místního policisty Ern se svými mladšími sourozenci. Jeho strýček jim klasicky hází klacky pod nohy, ale Špekoun se s ním kupodivu neváhá podělit o nejnovější poznatky, kterým však jen těžko může uvěřit.
Mladému princi jde zatím o život a děti odhalují rozsáhlé spiknutí. Povede se jim dopadnout únosce dřív, než bude pozdě? Nebo se samy dostanou do ohrožení života? To do poslední chvíle není jasné a příběh se stále vyvíjí naprosto nečekanými směry. Blytonová ví, jak udržet napětí do poslední stránky.
Mladší čtenáři si vychutnají laskavý detektivní příběh, ti starší v něm vidí sarkastickou kritiku dnešních poměrů. A vůbec nevadí, že kniha v České republice vyšla už v roce 2002.