Tarzan a poklad Oparu
Když jsem na literárních webech hledala informaci o téhle knize, konkrétně pátém dílu ze série Tarzan, zjistila jsem, že naposled byl v ČR v tištěné podobě vydán v roce 1992.
Nevím, jaké vydání jsem četla, bylo obdivuhodně zachované, skoro jako by ho těch minimálně dvacet let nikdo nečetl. Možná je to pravda, u nás v rodině si nikdo na knihy tohoto stylu příliš nepotrpěl…
Děj začíná až obdivuhodně prostě. Tarzan se dozvídá, že přišel o část svého majetku a aby mohl Jane zajistit luxus, na který byla zvyklá, vydává se do tajemného města Oparu, odkud hodlá odnést část zdejšího pokladu. Snad by se mu i dařilo, kdyby nešťastnou náhodou neztratil paměť a opět se nevrátil na úroveň syna džungle, odchovaného velkými opicemi.
Souběžně s tím je z Tarzanova statku unesena Jane a dá se předpokládat, že bude prodána do harému. Před čtenářem stojí bezvýchodná situace, která by se nečekanými zvraty mohla obrátit k lepšímu. Místy se zdá, jako by se o takovou změnu autor pokoušel jaksi proti vůli hlavních postav, text skřípe a není tak čtivý, jak tomu bylo na začátku.
Snad každý i ten, kdo žádnou knihu s Tarzanem v hlavní roli nikdy nečetl, ví, že je to superhrdina. Dokáže o také v pátém díle, přestože k happyendu vede složitá cesta plná nebezpečí.