Ulička hanby
Tehdy jsem od něj přečetla snad všechno, k čemu jsem se dostala. Začala jsem samozřejmě knihami pro můj věk, které mu tehdy začaly vycházet. Byly o alchymistické dceři Fiorelle.
Netrvalo dlouho a přesedlala jsem na sérii Hříšní lidé Království českého, vzápětí následovala edice Letopisy královské komory, kam patří také nedávno vydaná Ulička hanby.
Hned v první kapitole dojde k podivné, beze sporu zločinné, události, které musí hlavní hrdina, Jiří Adam z Dobronína, přijít na kloub. Má objasnit zmizení mladšího bratra jistého významného šlechtice. Byl by úspěšný, kdyby mu určití lidé neházeli klacky pod nohy a sám se do zločinů nezapletl natolik, aby z nich byl obviněn. Hrozí mu dokonce poprava, ale na své straně má dostatečně mocné přívržence, aby sebrali vítr z plachet i sebesilnějším protivníkům.
Kniha v závěru překvapí. U Vondrušky bývá zvykem, že v posledních kapitolách padne jméno pachatele a ten je po zásluze odměněn. Autor se vzdálil svým zažitým zvyklostem, což však ničemu nevadí a čtenář to bere jako příjemné osvěžení.