Upíří storky – Prokletí upírů
Nevím přesně, kdy tento fenomén začal, ani kdo byl v Čechách jeho průkopníkem. Nepřijde mi to nijak důležité. O to zajímavější je, že kniha Prokletí upírů ve Fragmentu vyšla poprvé už v roce 2008. Tehdy sice měla název Upíří kronika, ale příběh se od té doby nijak nezměnil.
Mladý Vlady je kluk jako každý jiný, přestože je upírem. Díky vynálezu svého otce Drákuly nemusí pít krev, bohatě mu stačí sklenička kečupu a zázračný prášek k tomu. Dokonce mu nevadí ani sluneční záření, opět díky Drákulově patentu. O život mu jde teprve v okamžiku, kdy upíří vynálezce beze stopy zmizí a Vlady se dozvídá, že má být znehmotněn. Co teď? Čas se neúprosně krátí a upírkovi docházejí kouzelné pilulky.
Spolu se svým kamarádem Juniorem a nenáviděnou sestřenicí podle Drákulových zašifrovaných zpráv cestuje po celém světě, aby našel místo, kde upířího hraběte vězní. Mohlo by se to zdát snadné, kdyby však nemuseli luštit poselství dávných legend a pověstí. A co teprve tehdy, když je pronásleduje senzacechtivý novinář Johan Knoblauch a agresivní bílý netopýr? Kdo z nich se k hraběti Drákulovi XXIV. dostane dřív, než většinu hlavních hrdinů sežehnou sluneční paprsky, nebo se promění v krvelačné bestie?