Vrah jsi ty!
V té s názvem Vrah jsi ty! nevystupuje ani Dupin, ani se neodehrává v Paříži ale je stejně tajemná, jako Vraždy v ulici Morgue, nebo Záhada Marie Rogêtové. Házím ji s nimi do jednoho pytle? Ne, na to má příliš svérázné řešení, kterým se spíš podobá jeho hororově laděným příběhům.
Děj je naprosto odlišný od zbývajících příběhů, s nimiž ho spojuje pouze originální závěr a detektivní zápletka: bohatý bezdětný muž se vydává do sousedního města, ale jen několik hodin po odjezdu se domů vrátí jeho kůň zbrocený krví. Dá se předpokládat, že se muž stal obětí zločinu a pátrání se rozebíhá neuvěřitelně pomalu.
Teoretických pachatelů je poskrovnu, všechny stopy navíc ukazují na mužova jediného příbuzného – možná až příliš okatě, než aby svého strýce mohl opravdu zavraždit. A jaký užitek by z toho měl? Zatčení a soud na sebe nenechají dlouho čekat, viník má být popraven. Celá aféra pozvolna utichá.
Konec, řekne si čtenář, kterému ještě zbývá dočíst pár posledních stránek. Právě na nich získává hlavní slovo bezvýznamný vypravěč, pátrající po skutečných okolnostech případu. Čtenář má k dispozici stejné stopy jako on, přesto není schopen vydedukovat nic jiného, než co mu autor předložil. Poe ho úspěšně vodí za nos a člověku to vůbec nedojde…