Soutěž o krásnou knihu Amélie a duchové
Soutěž již skončila (6. 12. 2015 23.59).
Chcete získat krásnou knihu „Amélie a duchové“? Stačí nám zaslat vlastnoručně nakresleného ducha nebo o něm sepsat povídku nebo básničku.
Závěrečný příběh o Amélii slibuje velké finále i nečekané rozuzlení! K nočnímu světu duchů totiž nepatří jen Amélie a její maminka, ale i bytosti mnohem temnější a nebezpečnější. Dokážou se jim Amélie a Markéta ubránit? Překonají přátelství a vůle k životu úklady těch, pro které je radost i láska jen porušení pravidel? Svět duchů je strašidelnější, než by se mohlo zdát.
Obrázek nebo povídku či básničku zašlete na *** soutěž již skončila ***. Nezapomeňte připojit svoje celé jméno a adresu, abychom vám v případě Vaší výhry mohli knihu zaslat. Jednoho výherce krásné knihy „Amélie a duchové“ vybere redakce.
Výhry do soutěže věnovalo nakladatelství Albatros. Děkujeme.
Pokud jste nevyhráli, nebuďte smutní, knihu si můžete objednat na stránkách společnosti Albatros media.
Příspěvky, které nám zasíláte
- 6. 12. 2015, Pavla Jaklová – veršíky
- 6. 12. 2015, Johanka Berrová, 6 let – obrázek
- 5. 12. 2015, Zuzka Hlaváčová, 9 let – obrázek
- 4. 12. 2015, Kačenka Jeníčková – obrázek
- 3. 12. 2015, Evička Janyšková, 5 let – obrázek
- 3. 12. 2015, Natálka Bojkovská, 7 let – obrázek
- 3. 12. 2015, Vojtěch Čepela – obrázek
- 3. 12. 2015, Monika Čížková – obrázek
- 3. 12. 2015, Adéla Dufková – obrázek
- 3. 12. 2015, Julie Dušková – obrázek
- 3. 12. 2015, Anna Fučíková – obrázek
- 3. 12. 2015, Lukáš Hána – obrázek
- 3. 12. 2015, Adéla Hlávková – obrázek
- 3. 12. 2015, Petr Liška – obrázek
- 3. 12. 2015, Filip Lundquist – obrázek
- 3. 12. 2015, Filip Michajlovič – obrázek
- 3. 12. 2015, Nina Petráňová – obrázek
- 3. 12. 2015, Johana Stryková – obrázek
- 3. 12. 2015, Veronika Vysoká – obrázek
- 3. 12. 2015, Tomáš Trochta – obrázek
- 3. 12. 2015, Nikola Čajánková – obrázek
- 3. 12. 2015, Martina Pincová – obrázek
- 2. 12. 2015, Veverušáci – veršík »vítěz soutěže«
- 1. 12. 2015, Miloslava Toušová – obrázek
- 30. 11. 2015, Veronika uhlířová – obrázek
vím o něm – mám dobrý sluch.
V noci šustí po kuchyni,
hledá, co je ve spíži,
ale ztichne, asi zmizí,
když se ráno přiblíží.
Celý den pak uši stražím,
chodím, naslouchám,
přemýšlím, kde schovaného
svého ducha mám.
Pavla Jaklová
Duch
Byla jednou jedna rodinka, která se nastěhovala do nového rodinného domku. Nevěděli, že v tom domě byl zabit osmiletý chlapec jménem Edvard. Chlapec byl zaklet do hrací skříňky. V hrací skříňce je zrcadlo, ve kterém byl viděn. Ta skříňka ležela na půdě. Když se rodina nastěhovala, vybalovala si oblečení, talíře a skleničky. Vše bylo vybaleno a tak si všichni oddechli. Ale v tom tatínek zavolal: „ Děti, maminko, tady dole jsou další věci.“ Děti a miminka byly naštvaný, že musí znovu vybalovat. Sourozenci si na půdě hráli a holčička spadla. Strčila do poličky a ta spadla na hrací skříňku. Holčička skříňku přehrála a koukala se do zrcátka. Po chvilce viděla Edvarda. Křičel na ni, jak se jmenuje a co se stalo před těmi lety. Jediná ona mu rozuměla. Maminka měla o dceru strach, tak se jí ptala, s kým si to vlastně pořád povídá. Holčička povídala, že má nového kamaráda jménem Edvard. Je to prý její nejlepší kamarád. Edvard volal na holčičku každou noc, ať jde ke skříni a říkal ji, že je to jeho tajná schovka. Holčička byla zvědavá a chodila tam za ním, aby ji dovyprávěl ten příběh. Když ji vyvolával často, tak po delší době holčička otevřela dvířka od skříně a pustila si hrací skříňku, aby viděla Edvarda. Ovšem normálně ho neviděla, pouze v zrcátku. Edvard se chtěl převtělit do holčičky, ale byla silná a převtělil se jen na půl. Rodiče se snažili své dceři pomoci. Trvalo to dlouho, ale podařilo se a holčička byla zase normální. Celá rodina se znovu přestěhovala a bylo vše v pořádku.
Veverušáci