Soutěž o krásnou knihu Jak vyzrát na pavouky?

Za sedmero horami, ze sedmero řekami, za sedmero krásných údolí, ležela malebná vesnička, která se jmenovala KŘIŽANOV. V té vesničce žilo několik málo obyvatel. Lidé zde žili skromně, za domy byl les a za ním se tyčily hory. Nikdo nevěděl proč, se vesnice jmenuje Křižanov. Jednoho dne přišel sedlák Honza a po dlani mu lezl podivný pavouček. Obchází s pavoučkem po vsi a ukazuje všem to roztomilé pavoučí stvoření. Lidé obdivují pavoučka, ale nikdo neví, jak se jmenuje. Sedlák se na pavoučka dívá a říká: „Přátelé, to je pavouček, když se na něj díváte s křížem na zádech. A proto si myslím, že se bude jmenovat křižák.“ Lidé se zaradovali, zjistili, jak se pavouček jmenuje, a uvědomili si, že takových to pavoučku je po vesnici tisíce a tisíce. Dali hlavy dohromady a zjistili, že asi proto se ta jejich vesnička jmenuje KŘIŽANOV.

Veverušáci Beroun

Žil, byl jeden pavouk, který se jmenoval František. František se zamiloval do lidí. Problém byl v tom, že všichni bydleli tam, že když se k nim nastěhoval, jeho pavučinky smetali. Jednoho dne se odebral za majitelem domu, kde bydlel. Řekl mu, že ho to už nebaví. Že si udělá pavučinku, a všichni mu ji hned smetou. Majitel se zamyslel a řekl, že už nikdy jeho pavučinky ničit nebude. Jak řekl, tak učinil. A tak se spolu spřátelil a v domě žijí společně dodnes.

Petr Liška

Byl jednou jeden pavouček a ten byl pyšný svojí kresbou na zadečku. Protože se to ostatním nelíbilo, tak neměl žádné kamarády. Byl z toho moc smutný. Jednoho dne se pavouček pyšnil před starým, ale zkušenějším pavoukem. Proto se pavoučci rozhodli, mu to oplatí. Druhý den si ostatní pavoučci vymysleli, každý něco jiného a hezčího. Pyšnému pavoučkovi se to nelíbilo. Uvědomil si, že když se mu to nelíbí, nelíbilo se to ani ostatním. Tak si řekl, že se musí polepšit. A polepšilo se. Potom, když ostatní zjistili jeho nápravu k lepšímu, měl mnoho a mnoho kamarádů a měl šťastný život.

Lukáš Hána

Byl jednou jeden pavouk a ten zkoušel všelijaké pokusy. Jednou zkusil stát se motýlem. Udělal si kuklu a schoval se do ní. Čekal. Den, měsíc, rok a potom to vzdal. Druhý den uviděl housenku, která si dělala kuklu. Všelijak to počítal, počítal a pak zjistil. Propočítal, že do kukly si musí dát jeden malý list a být tam čtrnáct dní. Udělal si další kuklu, přinesl si list a vlezl do ní. Po čtrnácti dnech pavouk vylezl. Řekl, že je to zbytečné. O devět let později se pavouk stal vynálezcem.

Michal procházka

Byl jeden pavouk Rózi. Jednoho dne si udělala velkou pavučinu. Ta pavučina byla tak veliká, že se do ní chytilo za jeden pouhý den třicet much. K té pavučině se zbíhalo pavouků z celého okolí strašně moc. Rózi se stala pavoučí královnou.

Dorka Kobrová, David Častulík

Byl jednou jeden pavouček jménem Frantík. Ale Frantík neuměl pavučiny. Ty vždy, když bylo potřeba, dělala maminka. Byl tak trochu nemotora. Jednoho dne šel a co čert nechtěl, zavrávoral a spadnul. Ale pozor! Zachytil se za svoji první pavučinku. A tak postupem času se naučil dělat i velké pavučiny. Maminka měla radost a byla na něj velmi pyšná. Od té doby byl Frantík normálním pavoukem, který uměl dělat pavučiny.

Ondra Eliášek, Fiulip Lunquist, Kačka Hulová

Byl jeden pavouk, který byl moc šikovný. Uměl se o sebe postarat. A tak takhle jednou, když se prochází v blízkém lese, potkal se s jiným pavoučkem. Jmenoval se Robert. Robert byl trochu zvláštní, neustále chodil po lese sem a tam. Pavoučci se skamarádili a chodili spolu na procházky. Někdy k louce, jindy do lesa. Ale les byl pro ně přitažlivější. A tak jednoho krásného dne se rozhodli, že si postaví domeček. Jak řekli, tak učinili. Za nedlouho domeček stál. Pavoučci byli tak unavení, že v domečku usnuli a probudili se až za týden.

Filip Čada

Byl jednou jeden pavouk a ten šel do města Beroun. Beroun byl sice velký, ale to vůbec nevadí. Sklípánek se cítil upuštěný. Jednoho dne potkal dalšího pavouka jménem Packal. Nejprve nevěděl vůbec, co mu má říci, ale pak našel odvahu. Zeptal se ho, jak se jmenuje. „Já jsem Packal a ty?“ odpověděl. „Já jsem Sklípánek. Prosím, jsem velmi opuštěný. Kamarád bych byl skvělý.“ A tak byli přátelé a ani jeden již nebyl opuštěný. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Nina Petráňová, Anežka Povolná, Alex Kuník, Alex Bratršovský, Ráďa Veselý