Soutěž o krásnou knihu Kouzelné pověsti našich krajů
Soutěž již skončila (11. 8. 2018 23.59).
Chceš získat krásnou knihu „Kouzelné pověsti našich krajů“? S knihou se vydáš za úžasnými dobrodružstvími po krajích naší vlasti a navštívíš města Čech, Moravy i Slezska. Jednou ze záhad, kterou společně s knihou můžeš odhalit je i jak to bylo s brněnským drakem. Soutěžní úkol je tedy jasný, stačí nám jen zaslat obrázek brněnského draka nebo o něm sepsat pohádku, povídku nebo básničku a mít štěstí při výběru redakce.
Vydejte se za úžasným dobrodružstvím po krajích naší vlasti a navštivte města Čech, Moravy i Slezska. Dozvíte se například, jak to bylo s půlkou koně, kterou mají Pardubice ve svém znaku, proč se řeka Metuje jmenuje právě Metuje nebo co vyvádějí permoníci v Koněpruských jeskyních či v Jihlavě. Odkryjete tajemství, kterak Praděd ke svému bohatství přišel. A zjistíte, jestli to s tím brněnským drakem opravdu bylo tak, jak se vypráví…
Obrázek nebo povídku či básničku zašli na *** soutěž již skončila ***. Dva výherce krásné knihy „Kouzelné pověsti našich krajů“ vybere redakce.
Tato bezva kniha vychází v nakladatelství Bambook, která patří do Nakladatelského domu Grada. Pokud jste nevyhráli, nebuďte smutní, knihu si můžete objednat na stránkách společnosti nakladatelství Grada.
Příspěvky, které nám zasíláte
- 11. 8. 2018, Nikolka Čekalová – obrázek »vítěz soutěže«
- 11. 8. 2018, Marta Havlíková – obrázek
- 11. 8. 2018, Kateřina Mičová – obrázek
- 10. 8. 2018, Jana Mičová – obrázek
- 9. 8. 2018, Jitka Čekalová – obrázek
- 7. 8. 2018, Johanka Berrová – obrázek
- 4. 8. 2018, Vojtěch Fojtík – obrázek
- 3. 8. 2018, Renata Ševčíková – veršík
- 2. 8. 2018, Andrea Šmídová – veršík »vítěz soutěže«
- 29. 7. 2018, Radomíra Gotzmannová – Brněnský drak
- 29. 7. 2018, Jana Plecháčová – veršík
všude je ho pořád plno,
všichni se ho sice bojí,
on o to ale nestojí,
raději by chtěl kamaráda,
který by mu vždy kryl záda,
a když by byli dva draci,
užili by spolu jistě větší legraci.
Renata Ševčíková
Bylo nebylo, v jednom malém království, žil král s královnou a měli jednu dceru. Už dovršila věku osmnácti let a proto pro princeznu hledali ženicha. V blízkých českých království žilo asi dvacet princů, ale princezna se vdávat nechtěla. Ovšem rodiče už byli staří a chtěli, aby mohla princezna vládnout jejich království a aby na to nebyla sama. Princové přijeli na námluvy a princezna jim dala tři úkoly, kdo je splní, toho si vezme za muže. Prvním úkolem bylo najít v královské zahradě bílou perlu, kterou tam ztratila. Trvalo to týdny než se jednomu z princů povedlo perlu najít. A proto si přišel pro druhý úkol. Ten zněl: musíš mi od čarodějnice, které žije v hlubokých lesích donést lektvar, aby v našem království nikdy nevyschla voda. Princ nasedl na koně a vydal se k lesům. Po třech dnech se dostal k polorozpadlé chaloupce a uvnitř seděla stará ošklivá babizna. Poprosil jí o lektvar, ale čarodějnice mu jej nechtěla dát. Musel jí sloužit dlouhých třicet dnů a pak teprve lektvar získal. Když se princ vrátil do království byl velmi unavený, ale i přesto si řekl o třetí úkol. Princeznu měl velmi rád. Třetím úkolem bylo porazit zlého tříhlavého draka. Princ počítal s takovým úkolem, už když byl u čarodějnice a proto si i od ní než odcházel vzal lektvar, aby byl neporazitelný. Před dračím doupětem lektvar vypil a draka skolil k zemi během pár vteřin. Když se vrátil do království, všichni jej vítali s otevřenou náručí i princezna. Král s královnou nachystali svatební hostinu a slavili dlouhé dny a noci. Princezna s princem vládli království spravedlivě a všichni lidé je milovali. Po čase se princezně narodila dcera a žili šťastně až do smrti. Zazvonil zvonec a pohádky je konec
Andrea Šmídová
u Brna sídlil drak
a starodávná pověst praví,
jak řezník všechny draka zbaví.
Drak měl svoje doupě zkrátka,
tam kde teče řeka Svratka
a trápil všechny zdejší lidi,
neb sežral vše, co oči vidí!
Jelikož však nebyl malý,
lidé se jej právem báli,
až jednou radní praví:
"Tomu, kdo nás draka zbaví,
mohu slíbit záruku,
sto zlaťáků na ruku!"
Když do hospody řezník přišel
a povídky o draku slyšel,
prohlásil svým mužným hlasem:
"Pokusím se pohnout časem,
role té se ujmu tedy,
a drak tu bude naposledy!"
"Naději mi všichni dejte,
volskou kůži nachystejte
a k ní velký pytel vápna,
tím i vaše práce bude platná!"
Co mu k tomu mohli říct,
a tak mu rádi vyšli vstříc.
"Mně totiž moc pomůže,
zašít vápno do kůže
a vyrazit vozem přece,
tam za drakem k řece."
Vše předem dobře uvážil,
pytel s vápnem nastražil
a s rizikem své oběti,
čekal až drak přiletí.
Drak přiletěl a co dál?
Na pytli si pochutnal,
sežral zcela všechen zkrátka,
a zapil jej tím, co dala Svratka.
Když se ovšem napil ale,
obsah v něm vřel dokonale,
nadulo se vápnem břicho,
poté prasklo a je ticho!
A tímto kouskem za pár chvil,
řezník Brno zachránil!
Radomíra Gotzmannová
i tam se však děly různé pověsti.
Jedna z nich praví o brněnském drakovi,
ten žil prý u řeky Svratky v jeskyni.
Nikdo ho nedokázal přemoci,
ale jednou se to zdařilo přeci.
Autorem léčky byl řeznický tovaryš,
zbavil Brno dračího neštěstí.
Jana Plecháčová