Soutěž o krásnou knihu Příběhy dvanácti měsíců
Soutěž již skončila (13. 12. 2015 23.59).
Chcete získat krásnou knihu „Příběhy dvanácti měsíců“? Stačí nám zaslat vlastnoručně nakreslený obrázek vašeho nejoblíbenějšího měsíce nebo o něm sepsat povídku nebo básničku. S obrázkem nám rovněž zašlete i proč máte ten daný měsíc nejradši.
Znáte pohádku o dvanácti měsíčkách? Stejně jako v ní, i v naší knížce usedá na nejvyšší kámen vždy jeden měsíc a vypráví o sobě. Poutavé příběhy o tom, jak se mění příroda, které svátky vznikly už v historii a co všechno se tenkrát slavilo nebo jaké jsou zvyky v dnešní době, doprovázejí krásné ilustrace Renáty Fučíkové. Spolu s dětmi si můžete zazpívat písničky a dozvědět se více o lidových zvycích a pranostikách.
Obrázek nebo povídku či básničku zašlete na *** soutěž již skončila ***. Nezapomeňte připojit svoje celé jméno a adresu, abychom vám v případě Vaší výhry mohli knihu zaslat. Jednoho výherce krásné knihy „Příběhy dvanácti měsíců“ vybere redakce.
Výhry do soutěže věnovalo nakladatelství Albatros. Děkujeme.
Pokud jste nevyhráli, nebuďte smutní, knihu si můžete objednat na stránkách společnosti Albatros media.
Příspěvky, které nám zasíláte
- 13. 12. 2015, Petr Műller, 4 roky – 1, 2
- 13. 12. 2015, Pavla Jaklová – veršíky
- 13. 12. 2015, Johanka Berrová – obrázek
- 12. 12. 2015, Adam Karásek – podzimní les
- 12. 12. 2015, Filip Hřebejk – zimní svátky
- 12. 12. 2015, Kateřina Beličková – zimní den
- 12. 12. 2015, Katka Pirná – vánoce
- 12. 12. 2015, Adéla Uhrová – jaro
- 12. 12. 2015, Johana Seidlová – jarní zahrádka
- 12. 12. 2015, Lucie Abera – jaro
- 11. 12. 2015, Lukáš Jaroš, 11 let – 1, 2, 3
- 11. 12. 2015, Romanka Jarošová, 9 let – 1, 2
- 11. 12. 2015, Lidka Jeníčková – obrázek »vítěz soutěže«
- 9. 12. 2015, Veverušáci Beroun – o dvanácti měsících
- 8. 12. 2015, Šimonek Heča – červenec
- 8. 12. 2015, Míša Heča – červenec
- 8. 12. 2015, Jitka Čekalová – prosinec
bude asi červenec,
přináší nám prázdniny,
což je skvělá věc.
Nejkrásnější měsíc v roce
srpen může být,
pořád ještě volno máme
a od školy klid.
Krásné ale je i září,
listí hraje barvami,
když foukne, veselí draci
poletují nad námi.
Ani leden, ani únor
není k zahození,
vytáhneme sáňky, brusle,
sláva dovádění.
Když to vezmu kol a kolem,
každý měsíc má svá plus,
kdyby jediný z nich zmizel,
ztratil bych radosti kus.
Pavla Jaklová
Podzimní les
Jednou odpoledne jsem se vydal na procházku do lesa. Napadlo mě nasbírat nějaké šípky na čaj.
Přišel jsem na mýtinku, procházel se a trhal šípky do košíku. Najednou se v roští něco mihlo, trochu jsem se lekl, ale sbíral jsem dál. Mezi tím se trochu setmělo a v houští zase praskání větší. To už jsem se docela bál. Měl jsem strach se tam jít podívat. Ale najednou zase. To už jsem se opravdu hodně bál. Byla tma a v houští se něco hýbalo a svítilo. Nakonec jsem se rozhodl, přemohl jsem strach a vyrazil. Podíval jsem se tam a viděl jsem srnku. Bála se asi víc než já.
Bylo to strašidelné, ale krásné odpoledne. Bál jsem se zbytečně. Jsem rád, že jsem něco dobrodružného zažil.
Adam Karásek, 5.C
Zimní svátky
přesně jednou po roce.
Těšíme se na Ježíška,
dnes shořela první svíčka.
Ježíšek už zacinkal,
dárečky tu zanechal.
To je ale paráda,
dárečků je hromada.
Ježíška jsme neviděli,
radost jsme přesto měli.
Dárky nám tu nechal,
asi k dalším dětem spěchal.
Tři králové přijdou k nám,
já jim z okna zamávám.
Štěstí, zdraví přejí všem,
stvrzuji to podpisem.
Filip Hřebejk, 6. A
Zimní den
Když se ráno probudím a vykouknu z okna, které děda Mráz přes noc pomaloval nádherným bílým krajkovím, nemůžu uvěřit svým očím. Vše je přikryto sněhobílou peřinou, která se ve slunci oslnivě leskne, jako by byla posypána drobnými krystalky. Brzy vyjdu ven a mráz mě okamžitě uhodí do tváře.
Brr, to je zima! Dědoušek mrazíček se rozhodl zpříjemnit mi pobyt venku a neustále mi štípe do tváří. Nohy mi začnou tančit po ledovém povlaku, jenž se tady přes noc vytvořil.
Odpoledne se zasněžení bílé stráně obarví všemi barvami. Jsou to děti, které přišloy využít sněhové nadílky paní Zimy. Sáňkují, lyžují, koulují se a jejich křik je slyšet daleko za městem. Kromě vzdáleného dětského vřískotu zde ovšem neslyšíme vůbec nic. V lese, oblečeném do světlého svetříku, je klid a pohoda.
Kateřina Beličková, 8.B
Vánoce
Vánoce se blíží.
Dejte pozor na všechny,
ať si neublíží.
Jdeme vybrat stromeček
na vánoční večer.
Ozdobíme, rozsvítíme
a na večeři se těšíme.
Ježíšek už začíná
házet dárky do oken.
A já už se těším,
jak moc budu překvapen.
Už se trhají obaly,
dárky lítají vzduchem.
Příští rok se setkáme,
zase s velkým ruchem.
Katka Pirná, 8.B
Jaro
jaro je příroda zdravá.
Jaro je slunce zařící,
jaro je krůpěj rosy třpytící.
Jaro je života plné,
jaro je poupě pomněnky plané.
Jaro je návrat stěhovavých ptáčků,
jaro je plné štěbetajících zobáčků.
Jaro je příroda života hemžící,
jaro je paleta barev tančící.
Jaro je louka rozkvetlá,
jako je pomlázka pletená.
Adéla Uhrová, 8.B
Jarní zahrádka
na holé větvi čechrá si pírka kos.
V suché trávě sedí krásky,
malé bílé sedmikrásky.
Dnes ráno do čaje sosáček
strkal mi chlupatý čmeláček.
Co časně se v suchém listu probudil
a do domu k nám zbloudil.
Vše se mění po setmění.
Ráno u naší lavičky bledule vystrkují hlavičky.
Zahrádka zimou je znavená,
na pilné ručičky čekává.
Ryjeme, kypříme, sázíme,
půda je naštěstí měkká.
Děda už rýt tolik nemůže,
krtek mu určitě pomůže.
Je nám lépe maličko,
když nás ráno pod nosem šimrá sluníčko.
Je čas jehňátek a kůzlátek,
jíva má z kočiček kabátek.
Je jaro......
Johana Seidlová, 8.B
Jaro
na nebi se otáčelo.
Hledělo na vše tam dole,
celé je to v jednom kole.
Sněženky se klubou na svět,
všude je to samý květ.
Bundy hoďme za hlavu,
pohlédněme nahoru.
Děti vyjdou z domu ven,
křičí a radují se jen,
na hřišti se budou smát,
volají: „Jaro, pojď si hrát.“
Lucie Abera, 8.B
O dvanácti měsících
| Měsíc leden startuje, Nový rok se traduje. Tří králové přicházejí, štěstí, zdraví popřávají. Krátký měsíc únor je, sníh hodně poletuje. Sněhuláky stavíme, pěkně se tu bavíme. Březen – měsíc jara přichází, sluníčko nás rozzáří. První jarní kytičky, zvedají své hlavičky. | Čápové se k nám vracejí, na komíny sedají. Opravují hnízdečka, pro ty svoje zlatíčka. Další měsíc duben je, aprílu si užijem. Aprílové počasí, čarodějnice to vyděsí. Vlaštovičky přilétají, příbytky své přestavují. U nás pěkně létají, přitom krásně zpívají. | Květen – měsíc lásky je, teplíčko si užijem. Stromy krásné květy mají, ptáčkové nám zazpívají. Měsíc červen super je, Den dětí tu slavíme. Už se blíží prázdniny, odpočinek od dřiny. Konec června vysvědčení, myšlenky už máme jiný. Na tábor se těšíme, tam se vždycky užije. |
| Srpen měsíc dovolených, v teplých krajích u moře. S rodiči si užíváme, co se přes rok nemůže. A když přijde konec srpna, škola dveře otevře. Zase tady budem spolu, ve družině nahoře. Do školy se netěšíme, kamarády tady máme. Měsíc rychle uteče, říjen větry přinese. | Budem chodit do přírody, pouštět draky nad mraky. Babí léto tady bude, sluníčka si užijeme. A pak přijde listopad, všechno listí spadne snad. Podzim se už loučí s námi, zima přijde znenadání. Vánoce se přiblíží, zima do okna nahlíží. Nejdřív přijde Mikuláš, pamlsky, ty já mám rád. | Máma peče cukroví, doma úklid vrcholí. Za chvíli pak Štědrý den, my se všichni radujem. Uteklo to jako voda, Nový rok je tady znova. Štěstí, zdraví přejeme, za rok se tu sejdeme. |
Veverušáci Beroun – kolektivní dílo
Prosinec
a to velká škoda je.
Jakmile spadne vločka sněhu,
na tváři mám z toho něhu.
Poslední dobou však bývá,
že sněhu spíše ubývá.
Napeče se cukroví,
co celý dům provoní.
Pak se rodina sejde
vždyť to jinak nejde.
Jitka Čekalová