Téma týdne – básničky
Soutěž již skončila (15. 9. 2018 23.59).
Máš rád(a) básničky? Která je Tvá nejoblíbenější? Píšeš si vlastní básničky? Pokud ano, jaké? O lásce, o všem možném? Co s nimi děláš? Někde je uveřejňuješ nebo je píšeš jen tak do šuplíku? Poděl se s námi o Tvou tvorbu.
Chceš se nechat překvapit případnou výhrou? Určitě se bude jednat o knihu, ale o jakou přesně se dozvíš, až ji rozbalíš.
Abys mohl vyhrát, nám napiš pár veršů, jakkoliv dlouhou povídku nebo namaluj obrázek. Nezapomeň, že tvé příspěvky musí vystihovat toto téma týdne.
Své dílo pošli na *** soutěž již skončila *** a nezapomeň připojit své celé jméno a adresu, abychom Ti v případě výhry mohli odměnu zaslat.
Příspěvky, které nám zasíláte
- 13. 9. 2018, Kaštánci – Uč se a chovej se dobře »kolektivní výhra«
- 13. 9. 2018, Bukvínci – Vlaštovky »kolektivní výhra«
- 13. 9. 2018, Javoráčci – Škola »kolektivní výhra«
- 13. 9. 2018, Dubánci – Vlaštovky »kolektivní výhra«
- 13. 9. 2018, Veverušáci – Kaštánci, Dubánci, Javoráčci »kolektivní výhra«
- 13. 9. 2018, Kubík Šťastný – veršík
- 10. 9. 2018, Radomíra Gotzmannová – Snídaně
- 10. 9. 2018, Andrea Šmídová – veršík
- 9. 9. 2018, Johanka Berrová – 1, 2, 3
- 9. 9. 2018, Jana Plecháčová – veršík
- 9. 9. 2018, Štěpán Gotzmann – Požár
- 9. 9. 2018, Aleš Gotzmann – Odry
Uč se a chovej se dobře
mluví máma dokola.
Připravit se musím,
tak to alespoň zkusím.
Penál, tužka, pastelka,
teď už jenom stravenka.
Už se učím, je to nuda,
moje hlava je jak prázdná půda.
O přestávce vytáhnu lunch box
a myslím na ten nový x – box.
Táta mi to zabavil,
to, abych se naučil,
že se mám ve škole dobře chovat,
a ne, jen u telky povalovat.
Kaštánci – skupina 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí
Vlaštovky
a na jaro k nám přilétají.
Vlaštovkám, těm je u nás hej,
ony jsou prostě nej…
Bukvínci - skupina 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí
Škola
pro všechny děti byla nuda.
Každé ráno vstáváme,
do školy spěcháme.
Ve škole se učíme,
někomu to přijde, že se mučíme.
Do družiny chodíme rádi,
máme tam kamarády.
Ve družině je bubák,
vlastním jménem Dubák.
Nosí s sebou stromeček,
a pod ním nosí dáreček.
Má modré zbarvení,
nosí u sebe i koření.
Javoráčci - skupina 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí
Vlaštovky
na jaře zase přilétají.
Na podzim se loučíme,
zjara už je vyhlížíme.
Jsou to poslové jara,
je z toho velká sláva.
Když jsou dobře naladění,
venku krásně švitořejí.
A když pršet má,
nad hlavou nám prolétá.
My, se s nimi loučíme,
zjara už se těšíme.
Dubánci - skupina 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí
všichni žijí na Závodí.
Do lesa mají blízko,
proto mají štístko.
Dubánci
Hej, hej, hej,
Dubánci jsou nej…
Na nás rostou žaludy,
my máme rádi jahody.
Javoráčci
Někteří lidé nevěří,
že Javoráčci zvítězí.
Máme skřítky rádi,
proto jsme s nimi kamarádi.
Na stromech rosteme,
na podzim spadneme.
Veverušáci - skupina 2. oddělení ŠD Beroun – Závodí
například:Ten náš Pavel to je kos.
ztratil boty chodí bos.
Kubík Šťastný
Snídaně
táta náš do krámu přijde,
koupit vše, co bude třeba.
Teplé housky, čerstvý chleba,
koblihy a koláč k tomu
a "hurá" zpátky domů!
Když nákup sklidí na svá místa,
chléb s pečivem na stůl chystá.
Ještě mléko, máslo, med
a jíst se může hned.
Krátce poté, jak je dané,
když už má vše přichystané,
aby se dál nenudil,
hned nás všechny probudil!
"Všichni vstávat, hola!"
"Snídaně už volá!"
"Ven z postele, umýt tváře,
na stole už čeká zlato od pekaře!"
Zasedli jsme proto spolu,
k prostřenému stolu
a už nám nic nebrání,
vychutnat si snídani.
Radomíra Gotzmannová
Milovat tě budu od začátku do konce
Do konce všech našich dní
Víš, že o lásce někdo pouze sní?
Jsi můj celý svět a ty to víš
S Tebou se ode dna dostanu výš
Výš než jsou hory, výš než jsou skály
Už jako děti jsme si spolu rádi hráli
Každý okamžik s Tebou je vyjímečný
Ty sám o sobě jsi jedinečný
Až přijde den, kdy požádáš mě o ruku
Řeknu ti ANO a stále budu po tvém boku
Přijde i den, kdy budu mít na očích vrásky
Už nebudu vypadat jako všechny mladé krásky
I v ten čas vím, že pro Tebe budu tou nejhezčí
Tak jako vím, že život s Tebou bude ten nejlepší
Chci každé ráno vidět tvou tvář
Je to jak vidět měsíční zář
Chci každý den slyšet tvůj smích
Ať už budou tropy nebo bude venku padat sníh
Andrea Šmídová
každý však pro ně němá náturu citovou.
Některé jsou o zvířátkách v lese,
jiné mají ve slabikáři pro děti přece.
Dospělí o lásce básní,
díky ní dívky většinou zkrásní.
Chlapci jsou zase z prvních citů rozrušení,
v báních možná dojdou k rozhřešení.
Jana Plecháčová
Požár
v hustém kouři cestu ztrácím,
a proto mě zajímá,
v čem je hlavní příčina.
Vyšplhám na stožár
a spatřím velký požár,
jak se rychle šíří
a přímo na mě míří!
"To je hrůza, to je děs,
vždyť hoří seno, hoří les!"
Však nikdo kolem dokola,
jen hořící stodola.
Ve všem to chaosu
kouř mi šel do nosu
a já utéci z místa musil,
jen abych se neudusil!
Když nejhorší jsem zdolal,
sto dvanáctku volal
a skutečně za chvíli
sirény se spustily!
Za okamžik, velmi malý,
požárníci přispěchali
a snažili se, jak má být,
prudký požár uhasit.
Důležitá při práci
je zvlášť technika dýchací!
Bez ní by byl totiž,
požár zdolat potíž!
Jelikož však, chlapci milí,
kompletně se vybavili
co se týče ochrany,
byl boj s ohněm vyhraný!
Kdo nepřežil však požár dnes,
je stodola, seno a les.
Štěpán Gotzmann
Odry
vypadají dokonale.
Vždyť jméno své dostaly přece,
po velmi známé české řece,
jež do této malé obce,
ústí zpod Fidlova kopce.
Město leží v údolí,
však východní okolí
od Tošovic k Pohoři,
vrchovinu vytvoří.
Když lidé odtud viděli
Dobešov a Veselí,
museli uznale chápat,
že vrchy tvoří taktéž západ.
Zvlášť zmiňované Veselí
mnozí ihned viděli,
neboť mělo jasnou značku,
televizní vysílačku.
Když pohled svůj odkloní více
směrem k obci Mankovice,
jejich oko dohlédne
na rybníky pohledné.
Co však Odrám nesluší,
je čistota ovzduší,
na kterou má dopad,
průmyslový odpad.
Dál, co obci nesedí,
je životní prostředí,
jež změnilo se dosti
od dob jeho minulosti.
Zdejší lesní vidiny
vystřídaly mýtiny
a údajně za obcí,
jsou napadeny kůrovci.
Dle mě, pravá příčina,
jež těžbou dřeva začíná,
se provádí z důvodu
výroby a obchodu.
A jakpak v dnešním období
na vás Odry působí?
Zkuste si, bez zbytečných otázek,
vytvořit svůj vlastní obrázek.
Aleš Gotzmann