Téma týdne – velikonoce

Přijeli k nám na Velikonoce na návštěvu příbuzní ze Švýcarska. Tam slaví "šmigrust " tak, že ženu a děvčata obdarují krásným čokoládovým zajíčkem nebo srdíčkem a tím to končí. Můj švagr Sepp se ale vydal na cesty s mým manželem, který je vždy o pomlázce k ženám velmi mírný a zdvořilý, ale milý Švýcar (kterého mám mimo jiné velmi ráda), posilněn alkoholem, na který není zvyklý a nevím co mu tentokrát můj manžel předváděl, protože na to co následovalo budu pamatovat do smrti. Po návratu se na mne vrhl, je to kus chlapa, hodil si mne přes rameno a cestoval do koupelny. Nejdříve jsem v kuchyňských "futrech" dostala příšernou ránu do hlavy, takže do koupelny jsme dorazili: on potácejícím se krokem a já s jiskřením v očích a bolestí hlavy. Oblečenou mne hodil do vany, nastavil si tryskem ledovou vodu a začal mne po celém těle resuscitovat. Trvalo to nekonečně dlouho, alespoň mi přestalo jiskřit v očích, potom se vítězně usmál a přestala jsem ho zajímat. Zajíčka ani vajíčko ode mne nedostal, to jsem měla dostat já od něj, jak to chodí ve Švýcarsku.

Už jsem mu dávno odpustila, protože je to typický Walisan, na jedné straně ředitel vinařské společnosti, na druhé sedlák a chovatel krásných švýcarských koz. Prožili jsme ve Švýcarsku spoustu nádherných dovolených, žijí v horách, poblíž města Brig, které je v centru Alp, takže v létě úžasné slunění s výhledem na nádherné Alpy a v zimě lyžovačky, o kterých se nám u nás ani nesní. Už se přestanu "chvástat", měl to být velikonoční příběh, takže s milým pozdravem končím a půjdu asi spinkat.

Helga Škapová