Téma týdne – vtipy a vtipné historky
Soutěž již skončila (17. 1. 2016 23.59).
Co se Ti v poslední době stalo veselého, úsměvného? Nebo co Tě třeba rozesmálo u přátel? Co považuješ za nejvtipnější čin Tvého života a proč? Znáš nějaký dobrý vtip? Rád(a) vtipy vyprávíš?
Pokud chceš vyhrát tuto knihu, tak nám napiš pár veršů, jakkoliv dlouhou povídku nebo namaluj obrázek. Nezapomeň, že tvé příspěvky musí vystihovat toto téma týdne.
Své dílo pošli na *** soutěž již skončila *** a nezapomeň připojit své celé jméno a adresu, abychom Ti v případě výhry mohli odměnu zaslat.
Příspěvky, které nám zasíláte
- 17. 1. 2016, Pavla Jaklová – veršík
- 17. 1. 2016, Johana Seidlová, 8.B – co nám provedl náš domácí mazlíček
- 17. 1. 2016, Adam Krov, 6.B – vánoční příhoda s kočkami »vítěz soutěže«
- 16. 1. 2016, Tereza Urbanová – obrázek
- 15. 1. 2016, Lenka Toušová – vtip, cirkus, husa, krakonoš, motorka, na dvorku, rybaření, sport, stonožka, televize, u fotografa, v obchodě s medvědem, v restauraci, zajíčci
- 15. 1. 2016, Kačenka Jeníčková, 5 let – děravý kornoutek
- 12. 1. 2016, Vladimíra Komendová – veršík
- 11. 1. 2016, Bětka Langmajerová – vtip
- 11. 1. 2016, Anna Fučíková – vtip
- 11. 1. 2016, Anna Fučíková – vtip
- 11. 1. 2016, Matěj Smejkal – vtip
- 11. 1. 2016, Adam Šantora – vtip
- 11. 1. 2016, Tadeáš Hanke – vtip
- 11. 1. 2016, iroslav Koubík – vtip
- 11. 1. 2016, Adéla Dufková – vtip
- 11. 1. 2016, Karolína Váňová – vtip
- 11. 1. 2016, Veverušáci – vtip
- 11. 1. 2016, Veronika uhlířová – Karkulka
Ani ne tak ráda, jako strašně☺
Pavla Jaklová
Co nám provedl náš domácí mazlíček
Moje babička má doma tři kočky a psa Dorku. Je to taková domácí zoologická zahrada.
Kdo říká, že se kočka a pes nesnese, tak nikdy neviděl, jak tato společnost u nás doma funguje. Černá retrívka Dorka je děsně nenažraná a je schopna si zapomenuté pamlsky podat ze stolu, kuchyňské linky i odjinud. Kam nedosáhne, tam pošle kočku. Ta jí vtipně shodí schované rohlíky z vysoké poličky na zem a Dorka je všechny sní. Kočky často utíkají ven, a pokud jsou dveře zavřené, řeknou Dorce, která skočí na kliku a cesta je otevřená. Všechna zvířata se mazlí, pusinkují a kočky spí na Dorce. Prostě ideální soužití.
Jednou ale Dorka na svoji nenažranost doplatila. Prababička upekla celý plech borůvkového koláče. My jsme se už těšili na to, jak si ho dáme, až se vrátíme z výletu na kolech. Najednou se ozval telefon. Volala prababička Milena a tázala se, zda jsme ten koláč odvezli s sebou na výlet. Babička hned věděla, co se stalo, jen se jí nechtělo Mileně říct, v kterém žaludku asi koláč skončil. Nakonec ale musela babičku poslat na zahradu, aby se podívala alespoň po pekáči. A měla pravdu. Dorka, když něco většího rozměru ukradne, jako kuře, kus kýty, celou veku připravenou na chlebíčky, misku naloženého masa, věnec buřtů......tak si to odnese do nejzazšího kouta zahrady, kde si nikým nerušena svůj lup vychutná. Babička Milena byla moc smutná, když skutečně v rohu zahrady prázdný pekáč našla.
Ale tím příhoda nekončí. Bylo to jako v Čapkově pohádce o pejskovi a kočičce. Vyplnila se neblahá babiččina předtucha, že tentokrát se Dorka přecenila. Po našem návratu byl pes ještě v dobré náladě, ale posléze začal polehávat a f'ňukat, sténat a nafukovat se. Nic naplat, i když jsme mohli říkat: „Kyš, kyš, můžeš si za to sama,“ přesto jsme o psa dostali strach a běželi k našemu veterináři. Ten, i když je na leccos v naší rodině zvyklý, kroutil nad představou celého pekáče kynutého těsta hlavou a vyslechli jsme si i narážky na naši inteligenci, jako kdybychom ten pekáč zblajzli na posezení sami. Nakonec se dá říct, že všechno dobře dopadlo, ale nutno zdůraznit, že veterinář na tom měl jen malou zásluhu. Poté, co se Dorka dokonale vyprázdnila na podlahu v jeho ordinaci, začala jevit zase zájem o okolí, a dokonce se šla podívat, co má pan doktor připravené k svačině. Další hodování jsme jí už nedovolili a doprovázeni ne zrovna zdvořilým komentářem doktora jsme spěšně opustili ordinaci.
Johana Seidlová, 8.B
Vánoční příhoda s kočkami
Tato příhoda se stala na naší chalupě, kde jsme trávili letošní Vánoce.
Den před Štědrým dnem jsme si s mamkou a bráškou šli k našemu sousedovi pro kapra. Je rybář. Když jsme tam přišli, jeho žena nám řekla, že není doma a že si kapra musíme z kádě vylovit sami. Kapr se vzpouzel, ale nakonec jsme si ho v tašce nesli živého. Poté co jsme kapra s pláčem zabili, mamka si ho odnesla před chalupu na zápraží, že si ho připraví raději tam. Celou dobu, co rybu čistila, ji sledovaly naše dvě kočičky a mlsně se olizovaly.
Mamka svou práci dodělala, kapra v míse položila na schody a odešla. Po chvilce jsem vyšel ven a vidím, jak obě naše kočky baští kousky ryby.
Rozběhli jsme se za nimi po zahradě a museli jsme vypadat strašně legračně. Nakonec kočky byly rychlejší a obě se někam se svým úlovkem schovaly. Když se vrátily, olizovaly se až za ušima.
Maminka se trochu zlobila, ale nakonec jsme se všichni museli smát, že naše kočičky měly šťastné a veselé Vánoce o den dřív.
Adam Krov, 6.B
"Ale ano, děkuji."
Druhý den to samé a šofér říká: "Dejte si i vy, babi!"
"Chlapče, já už nemůžu, já už nemám žuby!"
Třetí den znovu: "Šynku, nechčeš ožíšky?"
Šofér se celý zvědavý zeptá: "Babi, a odkud máte ty dobré oříšky?"
"Vyčumlané z Toffifee…"
Lenka Toušová
A hlavně smích léčí.
Humor je koření života,
ať je krásně nebo slota,
s vtipem živo lépe utíká,
radost má,kdo vtipy říká
Vladimíra Komendová
Bětka Langmajerová
Anna Fučíková
Anna Fučíková
Matěj Smejkal
Adam Šantora
Tadeáš Hanke
Miroslav Koubík
Adéla Dufková
Karolína Váňová
Veverušáci
KARKULKA
Vlk jí povídá: „Ahoj krávo.Kam jdeš?“
Karkulka: „Proč mi říkáš krávo?“
Podívej mám červené botičky, červenou sukýnku, červenou vestičku.
Vlk: „A kde máš košíček?“
Karkulka se plácne do hlavy a říkne: „Já kráva“
Veronika uhlířová