Adrenalin! Umění a sport v českém umění 20. století
Výstavu Adrenalin! Umění a sport v českém umění 20. Století připravila galerie u příležitosti letních olympijských her v Riu de Janeiru a představuje jen několik možných vztahů mezi sportem a vizuálním uměním a zároveň je jednou z prvních výstav na toto téma v České republice.
Naznačuje širokou a zajímavou vazbu, která se mezi oběma disciplínami odehrává, neboť – v konečném důsledku – umění i sport je hra a je jenom o pravidlech, jak jsou dodržována či porušována.
Vztah výtvarného umění a sportu je, sportovní terminologií, téměř adrenalinové dobrodružství. Mají více styčných bodů, než by se na první pohled zdálo: v obou světech jde o krásu, o zážitek, o emoce ... v neposlední řadě o peníze a prestiž. Společná je i nemožnost je jednoznačně definovat a tím vyčlenit z okruhu nesportu a neumění – oba termíny jsou nespoutaně používány i v jiných oblastech lidské existence, například v politice nebo společenském životě, s pocitem, že jejím principům každý (sic!) rozumí. Ovšem často velmi zjednodušeně, v černobílých polaritách fair / unfair – krása / ošklivost.
Sport (nejobecněji kultivovaný pohyb spojený s fyzickým výkonem a hrou s jasnými pravidly) se od pradávna odrážel v uměleckých dílech a architektura a umění provázely sportovní utkání vytvářením nutných artefaktů – cen, dresů či sportovišť.
„ Sport i umění nedílně definovaly dobově proměnlivý kánon ideálního vzhledu lidského těla. Zdálo by se, že s rozšířením technického obrazu nebude třeba klasickými výtvarnými prostředky zaznamenávat sportovní život, respektive, že fotografie nebo film se tohoto žánru zcela zmocní. Ovšem svět sportu, sportovců, sportovišť, svět snahy po překonání sebe sama, po vítězství, se stal polem pro vyjádření často velmi závažných uměleckých výpovědí v široké škále prostého zaznamenání až po velmi symbolické výjevy. V tomto smyslu zobrazení samotného těla sportovce může vyjadřovat jak krásu pohybu či oslavu hrdiny, tak i člověka v mezní situaci, jeho únavu a vyčerpání,“ doplňuje k výstavě její kurátorka Helena Musilová. Podobně široké spektrum různých zpodobení kolektivních sportů a jejich diváků je možné vnímat jako vlastní sportovní událost, ale také jako specifické zobrazení doby a jejího společensko-politického kontextu, často pro české prostředí s typickým groteskním či ironickým podtextem. „Konečně sportovní tématika nezřídka posloužila jako nositelka přeneseného významu – strachu, agrese či otevřené společenské kritiky,“ dodává kurátor Adam Hnojil, který pro AJG připravuje výstavu ve spolupráci s Musilovou.
Vernisáž výstavy proběhla ve čtvrtek 14. dubna od 17:00 hodin ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích, U Černé věže 22.