Den pro les

Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava se nachází v ojedinělé lokalitě Velkého ostravského lesa v těsné blízkosti centra města. V původních lesních porostech, které zaujímají téměř 2/3 rozlohy areálu, jsou dominantní zejména buky lesní, z nichž mnohé zde rostou déle než sto let. Kromě buků najdeme v lese na 400 dalších druhů planě rostoucích rostlin. Tato unikátní lokalita je tedy doslova předurčena ke konání akce o stromech, o lese a pro les. Na 20. října připadá i mezinárodní Den stromů, jehož cílem je připomenout nezastupitelný význam stromů a zeleně vůbec pro existenci všech živých bytostí na Zemi.

A na co se mohou návštěvníci ostravské zoo v sobotu těšit?

Mezi 11. a 16. hodinou budou pro děti ve spolupráci se Střediskem volného času Ostrava připraveny hry a aktivity s lesní tématikou. Budou mezi nimi například nejrůznější poznávačky – stromů, listů a plodů, dále stop lesních zvířat, děti si budou moci vyzkoušet, jak zní jednotlivé druhy dřeva, jak se vábí jeleni apod. Kdo bude mít chuť, může pomoct zvířatům v zoo sběrem žaludů, kterých je v areálu zoologické zahrady stále velké množství. Za nasbíraný sáček si může přijít k výukovému centru pro malou odměnu.

Protože je podzim nejvhodnějším obdobím k výsadbě dřevin, zasadíme v rámci akce několik stromků. Konkrétně to budou dva druhy jeřábů – jeřáb prostřední a jeřáb širokolistý. Oba druhy patří k medonosným i plodonosným dřevinám, takže poslouží v jarním období včelám a dalším druhům hmyzu, na podzim pak plodožravým ptákům. Do sázení se mohou zapojit sami návštěvníci a případně se inspirovat k tomu, aby si třeba podobně zasadili stromky i na vlastní zahrádce. Sázet budeme od 13 do cca 14 hod. na Včelí stezce. Stromky, nářadí a další potřebné věci k sázení budou zájemcům k dispozici na místě.

Jeřáb prostřední (Sorbus intermedia) je listnatý opadavý keř nebo strom z čeledi růžovitých dorůstající až 12 m do výšky a také 12 m do šířky. Původně byl rozšířen v jižním Švédsku, Dánsku, severním Německu a Skotsku. Ve Švédsku je natolik běžný, že se mu také říká jeřáb švédský. Ve své domovině roste pouze jako keř. V Čechách byl poprvé vysazen roku 1835. Tento druh není náročný na druh půdy, úspěšně roste jak na slunných místech, tak i ve světlých lesích. Snáší také městské znečištění. Pěstuje se především jako součást okrasných stromořadí a v parcích. Květy jsou samosprašné a jsou opylovány hmyzem. Elipsoidní plody jsou kulaté oranžovo-červené, velké až 13 mm malvice a dozrávající od září do října. Zvláštností je, že se rozmnožuje také apomikticky, tj. semeny z neoplodněných květů. Druh je v Červeném seznamu rostlin České republiky (2012) zařazen do kategorie problematických vymřelých druhů (A3). Zákonem chráněným druhem je také v Polsku.

Jeřáb širokolistý (Sorbus latifolia) je strom se široce až rozložitě pyramidálně vejčitou korunou, která je hustě stavěná. Kmen je poměrně štíhlý 9–20 m vysoký, rychle rostoucí. Květy 15 mm široké a smetanově bílé se objevují v květnu v asi 7–10 cm širokých chocholících. Plody bývají hnědé, tečkované, kulovitě elipsoidní, asi 10–15 mm dlouhé. Jeho domovinou je střední Evropa, Portugalsko a jihozápadní Německo. Jeho dřevo má dlouhou životnost, a proto je využívané pro různé účely.