Hopsa hejsa do Brandejsa!
Většině se vybaví známá hláška z filmu Císařův pekař – Pekařův císař, ale zároveň by se tak dala charakterizovat výprava do Brandýsa nad Labem.
Dvojměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav leží necelých dvacet kilometrů od kraje Prahy, a proto jeho mladší část (Brandýs) patřil mezi oblíbená letní sídla Habsburků. A nejen jich, historie města je plná okamžiků, kdy se čeští králové chtěli panství zmocnit třeba vojenskou silou, pokud by to jinak nešlo. Důvodem byly lesy plné zvěře. S hlavním městem Brandýs protrpěl i horší období, za třicetileté války u něj Švédové hlídali brod přes Labe, jedinou větší přírodní překážkou před Prahou.
Památky
Město většině turistů připadá jen jako větší vesnice, kterou jde poznat za necelou hodinu, což je ale nebetyčný omyl. Za tuhle dobu zvládnou sotva poznat zámek a přilehlou Panskou zahradu.
Zapomínají na bývalý měšťanský (Arnoldinovský) dům na náměstí, kousek od zastávky autobusu, kde dnes sídlí Oblastní muzeum Praha-východ. V trojici výstavních sálů se konají krátkodobé výstavy a patro je věnováno expozici z historie města a jeho okolí.
Pod vedení muzea patří brandýská katovna, otevřená jen v sezoně. Poté, co Marie Terezie odebrala městu popravčí právo (a o všechno potřebné se staral přespolní Mistr popravčí), sloužila jako pohodnice. V nedávné minulosti v ní byla přírodopisná výstava, po níž následoval depozitář uměleckých sbírek a po rekonstrukci nabízí exkurzi do práva útrpného. Repliky nástrojů zabírají dvojici sklepních místností a na výstavě asi nejvíc zaujmou zápisy z brandýských smolných knih.
Nedaleko katovny – na tzv. Vyšším Hrádku – čeká kostelík sv. Vavřince, na jehož hřbitově byli kati pohřbíváni. Dodnes jsou některé náhrobky součástí kostelní zdi a nechybí mezi nimi ten se jménem kata, který šel svému slavnějšímu kolegovi Mydlářovi na svatbě za svědka.
Několik dobově křivolakých uliček vede na Nižší Hrádek a kolem někdejší rychty k nevelkému kostelu sv. Petra. Do obou zmíněných se ale dostanete jedině před mší, nebo na Den otevřených dveří památek, kdy na lavicích leží stručné vyprávění z historie staveb.
Poslední brandýský kostel stojí na dohled od náměstí. Jde o Obrácení sv. Pavla. Stejně, jako předchozí, je otevřený jen před mší, v létě se občas povede nahlédnout do hlavní lodě skrz mříž, ale historické podrobnosti se dozvíte za stejných podmínek jako v ostatních.
Brandýskou novinkou je opravená a zpřístupněná synagoga, kde můžete navštívit výstavu o židovském písemnictví a prohlédnout si byt učitele. Potom není od věci navštívit židovský hřbitov, který je volně přístupný.
Historicko-kulturní akce
Místem konání historicko-kulturních akcí je klasicky zámek s přilehlou zahradou. Nejednou jde o mezinárodní události, kvůli kterým se do města sjedou návštěvníci prakticky z celé Evropy.
Vše začíná v dubnu Audiencí u císaře Karla I., která potěší především milovníky modernější vojenské historie. Každý rok připomíná důležité události a celý den můžete v prostorách zámku potkat dragouny, markytánky i vojáky z třicetileté války. O možnost vyfotit se s nimi pro jistotu žádejte anglicky nebo německy. Během poledne se jednotky přesunují do Staré Boleslavi na slavnostní mši a večer se v bývalém hradním příkopu koná velkolepá bitva.
Později přicházejí na řadu Brandýské lovy, jejichž zaměření není potřeba nijak vysvětlovat a děti si chodí užít Ples princů a princezen.
Během posledních let se lákadlem stala nová Jezdecká akademie, na které své umění představí nejen současní jezdci, ale i historické jezdecké skupiny. A nechybí ani jediné původní české plemeno: kladrubáci.
Tím pomyslně končí léto a začátkem prosince se konají vánoční trhy Máme rádi zvířata, ozvláštněné představeními historických šermířských skupin a zakončené fire show vsetínské skupiny.
Samozřejmostí jsou kulturní akce lokálního rozsahu i literární soutěž Macharův Brandýs, které si kladou za cíl přilákat hlavně místní.