Hudba 17. a 18. století pod vlivem improvizace

Mnoho hudebních skladeb vznikalo v době baroka tak, že byly skladatelem – interprety předváděny a teprve později zapisovány do not. Umění hudební improvizace tak bylo nezbytným předpokladem každého kvalitního hudebníka. „Programem koncertu se snažíme poukázat na to, co bylo typické pro vznik hudebního baroka,“ vysvětluje Marek Štryncl, dirigent orchestru. Dále Marek Štryncl dodává, že to byla především snaha o vyjádření extrémních emocí pomocí „nových“ výrazových prostředků, které pro nás mohou mít charakter experimentů připomínajících kompoziční techniky 20. století.

„Překvapující pro naše diváky budou poněkud archaicky znějící nepřipravované disonance a rytmicky předržované tóny, které na první poslech nebudou respektovat harmonická a kontrapunktická pravidla. O těchto fenoménech víme prostřednictvím tzv. hudebně rétorických figur, které do hudby vnášely emocionálně výrazovou nepravidelnost, či dokonce jistou výstřednost,“ láká Marek Štryncl posluchače na dubnové koncerty orchestru.

Abychom porozuměli interpretačním požadavkům té doby, je nezbyté se umění improvizace naučit. A to jak z hlediska předpokládané ornamentiky již zaznamenaných skladeb, tak i z hlediska „možného vznikání“ skladeb nových. Samozřejmě dle dobových zvyklostí, které se však nevyhýbaly pozoruhodným experimentům, které předcházely vývoj několika století.

Koncert tak bude o současném experimentování a hledání, se kterým se italští mistři baroka potýkali a vytvořili „nový styl“. Ten měl svůj zdroj právě v umění improvizace.

Program koncertu:
Giovnni Paolo Cima (1570 – 1622): Sonata á 3
Hentry Purcell (1659 – 1695): Fantasia (4)
Giovanni Gabrielli (1554 – 1612): Canzon IV
Anonymní téma ze 17. Století: „improvizace“
Johann Heinrich Schmelzer (1623 – 1680): Sonata noc tribus violini
Samuel Capricornus (1628 – 1665): Ciaccona
Giovanni Perluigi da Palestrina (1525 – 1594): „Sonata – Fantasia“
Henry Purcell (1659 – 1695): Fantasai (6)
Andrea Falconieri (1586 – 1656): Folias echa para mi Senora

Obsazení:
Jiří Sycha – barokní housle a viola
Eleonor Machová – barokní housle, viola a viola da gamba
Magdaléna Malá – barokní housle a viola
Tomáš Reindel – perkuse
Marek Štryncl – barokní violoncello a kytara
Iva Štrynclová – varhany

Vliv improvizace na hudbu 17. a 18. století
23. 4. 2018 | 19:30
Refektář sv. Jiljí, Jilská 235/7, 110 00 Staré Město
Vstupné: 300 / 150 Kč (studenti, senioři)

Musica Florea

Orchestr Musica Florea vznikl roku 1992 jako jeden z prvních zabývajících se stylově poučenou interpretací hudby v České republice. Zakladatelem a vedoucím ansámblu je violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Orchestr hraje na originální nástroje nebo jejich kopie, jeho práce vychází ze studia dobových pramenů a estetiky – vlastní badatelská činnost a oživování zapomenutých interpretačních stylů a prostředků. Repertoár souboru zahrnuje instrumentální komorní hudbu, světské i duchovní vokálně-instrumentální skladby, orchestrální koncerty i monumentální díla symfonická, operní a oratorní, a to od počátků baroka až po 20. století. V roce 2014 vznikla pod hlavičkou orchestru mobilní scéna na principech barokního divadla Florea Teatrum, která dovoluje lepší práci s rekonstruovanými hudebně dramatickými díly – dobovými operami a balety rozmanitého rozsahu.