Praha – nejmenší kraj České republiky

Od 24. listopadu 1990 je Praha statutárním městem, ale netýká se jí Zákon o obcích, protože je krajem i obcí součastně. Důležitější je Zákon o Praze, který ji ale mezi statutární města nepočítá. Sídlí tady správní jednotky Středočeského kraje i celostátní orgány. Město se rozkládá na obou březích Vltavy, přičemž nejblíže k toku se nachází historické centrum.

Z historie matky měst

Pražská kotlina je lidmi obydlena už od pravěku. České pověsti však její osídlení kladou až do raného středověku, do dob vlády Kroka a jeho dcery - věštkyně Libuše. Podle této legendy jako první vznikl Vyšehrad, ze kterého pak Libuše věštila slávu Prahy. (Na ono „Vidím město veliké…“, jak píše A. Jirásek ve Starých pověstech českých si ze školy jistě vzpomenete i vy.) Podle pověsti tehdy Libuše přikázala své družině vydat se na kopec na druhém břehu Vltavy, kde měli najít muže tesající práh domu a na tom místě založit hrad nazývaný Praha.

Z historických zápisů a archeologických výzkumů však víme, že město bylo založeno mnohem později, někdy na přelomu 8. a 9. století, prvním doloženým knížetem z rodu Přemyslovců, Bořivojem I.. Stalo se tak poté, co se vrátil z vyhnanství na Velké Moravě, kam uprchl před svým sokem Strojmírem. Tam také přijal křest z rukou biskupa Metoděje a po návratu do Čech Strojmíra porazil. Po této události přenesl své sídlo z Levého Hradce na Sviňský hřbet, dnešní Pražský hrad, kde, jako poděkování Bohu za vítězství, založil kostelík Panny Marie.

Proč právě Sviňský hřbet? I když se to možná nezdá, Pražský hrad stojí na dvou kopcích, z nichž ten, který byl osídlený dříve (dnes bychom na něm našli baziliku sv. Jiří), připomíná hřbet delfína, dříve zvaného mořská svině.
V raném středověku nebyla Praha tak rozrostlá, jak ji známe teď. Pod Hradem, na nábřeží Vltavy, bylo tržiště, na kterém bylo možné nakoupit jak výrobky domácích řemeslníků, kteří je donášeli ze vzdálených vesnic přes husté lesy, tak i luxusní výrobky z Orientu. O tom svědčí i zápis obchodníka Íbrahima ibn Jakoba, který si poznamenal, že „Město Fraga je největší co do obchodu…“.

Město se postupně rozrůstalo i na druhý břeh a za královny Judity získalo první most přes řeku, na její počest pojmenovaný Juditin. Dodnes se jeho zbytky dochovaly ve sklepích některých domů na Malé straně. Most však byl zničen povodní a nahradil ho teprve most z kamenů a vajec, dříve zvaný Kamenný, dnes Karlův.

V době Otce vlasti, císaře Karla IV., už Praha měla většinu svých částí, které známe pod názvy Malá strana, Staré město, Hradčany a Vyšehrad. Karel IV. založil ještě Nové město.

Kostely na Pražském Hradě

Nachází se tu celkem 6 kostelů ( chrám sv. Víta, bazilika sv. Jiří, kostel Všech svatých, kaple Sv. Kříže a základy románského kostelíka Nanebevzetí Panny Marie, pod 3. hradním nádvořím se nacházejí zbytky kostela Neznámého zasvěcení ze 12. stol. a hledá se sv. Bartoloměje). Všechny kostely kromě Neznámého zasvěcení a Bartoloměje jsou přístupné veřejnosti. Ať volně, nebo v prohlídkovém okruhu.