Vojtěch Kubašta – geniální ilustrátor
Snad každý z nás se někdy setkal s prostorovými papírovými vystřihovánkami – betlémy či pohádkovými knížkami, které lze jednoduše rozložit do trojrozměrné podoby a pohybem prstů „oživovat“ jednotlivé výjevy.
Málokdo však dnes u nás zná autora těchto důmyslných a milých dětských knížek, Vojtěcha Kubaštu, který byl zároveň i tvůrcem mnoha ilustrací, panoramatických pohlednic, obalů, reklamních plakátů, kalendářů, vystřihovánek – minivizí, grafických listů či knižních úprav a časopisů. Není se čemu divit, že ve své vlasti není Kubašta známý, jak by si zasloužil. Jeho díla se totiž v milionových nákladech distribuovala v cizině, aby k nám přinášela devizy, doma se z nich však čtenáři těšit příliš nemohly…
Tento rok uplyne 100 let od narození legendárního ilustrátora Vojtěcha Kubašty (1914-1992). Vystudovaný architekt začínal svoji kariéru světoznámého ilustrátora v průběhu druhé světové války – nejprve jednoduchými dětskými obrázky na kartičkách. Po té následovaly dětské knížky jako Národní pohádky od K. J. Erbena, Nejkrásnější pohádky od B. Němcové, Veselé vyprávění dětem od V. Buriana, Ježek Pícháček nebo Zvířátka a sedm loupežníků od Č. Sováka či leporelo Ples na paloučku od D. Hajské. Další zakázky na sebe nenechaly dlouho čekat: ilustrování prvního českého vydání Medvídka PÚ, předsádka k Babičce, Valašské pohádky, Pohádky tisíce a jedné noci a kompletní edice anglo-americké knihovny nakladatelství Aventinum. Výjimečné prostorové vidění autora, v době, kdy neexistovaly letecké snímky, představují luxusní grafické listy s pražskou architektonickou chloubou, viděnou z horního pohledu. Zajímavá je jistě práce pro Československou obchodní komoru, pro kterou vytváří bezpočet reklam k českým výrobkům určeným na export. Někdy za pomoci jednoduché pohádky, jindy s využitím prostorového mechanismu propaguje značky jako Lada, Tesla, Pilsner Urquell, Koh-i-noor a další.
V roce 1953 představuje Kubašta v nakladatelství Artia svou první prostorovou knihu, jejíž systém dotáhl časem k naprosté dokonalosti přidáním pohyblivých /mechanických/ prvků. Jeho trojrozměrná kniha (pop-up) slaví ohromné úspěchy. Bylo vytvořeno 22 jazykových mutací, které vyšly v milionových nákladech /velký zájem měl např. arabský a asijský trh; kniha Jak Kolumbus objevil Ameriku se stala školní pomůckou v Japonsku/. Jednotný formát knih je 20,5 x 26,5 cm. Konstrukční princip spočíval ve vyříznutí a prolomení papíru do protichůdného úhlu. Otevřením dvoulistu vystoupí zadní část do popředí a vznikne tak trojrozměrný prostor. Bonusem se stávaly pohyblivé výřezy přímo v rozevřených scénách. Mezi nejznámější patří klasické tituly Jeníček a Mařenka, Zlatovláska, Sněhurka, Šípková Růženka, Tři medvídci, Tři prasátka a další. Technicky nejpropracovanější byla edice TIP a TOP se dvěma chlapci objevovateli. O velkém nadání tvůrce svědčí i anonymní práce pro společnost Walt Disney (5 knižních titulů – např. Mickey Mouse, Bambi, 101 dalmatinů ad.). Někdy se změnil rozměr knihy, jindy zase byla zjednodušena pohyblivost pro úplně malého čtenáře. Časem vytvořil typ prostorové knihy, který se dal rozevřít do 180°. Tím se z knížky stala hračka. Výroba knih byla technologicky velice náročná, i z toho důvodu byla většina prostorových knih určena pro devizový trh. Do rukou českých dětí se dostaly poměrně výjimečně. Více známé jsou u nás Kubaštovy betlémy (17 druhů), rozevírací i klasické pohlednice a kultovní dětská kniha Polámal se mraveneček.
Na výstavě bude představen kompletní výběr z tvorby. Od knižních ilustrací, grafických listů, reklamních materiálů a pohlednic až k velkému množství prostorových knih a betlémů. Pro dětské návštěvníky bude připravena dílna, kde si vyzkouší, jak se dá vytvořit z papíru prostorový objekt. Z papíru budou sestávat i další výtvarné hříčky.
Sběratelem a zapůjčitelem všech exponátů je MgA. Jan Maroušek. Celkem bude vystaveno přes 200 děl.