Vzácné dokumenty zapsané na seznam Paměť světa UNESCO k vidění v Národním technickém muzeu

Autorem Kynžvartské daguerrotypie je Louis Jacques Mandé Daguerre (1787–1851), samotný vynálezce daguerrotypického procesu. Daguerre tento obraz zhotovil v roce 1839 a daroval jej rakouskému kancléři Metternichovi (1773–1859). Daguerrotypie je nejstarším prakticky používaným fotografickým procesem, který byl vhodný pro každodenní použití. Kynžvartská daguerrotypie se řadí k nejstarším exemplářům daguerrotypických obrazů na světě, je proto jedinečnou reprezentantkou vzniku nového média, které zásadně ovlivnilo vývoj lidské společnosti. Přes předchozí, souběžné i následující objevy v oblasti fotografie je vynález daguerrotypického postupu dodnes považován za okamžik zrození fotografie. Na rozdíl od většiny ostatních Daguerrových děl se Kynžvartská daguerrotypie dochovala v původní adjustaci a mezi nejstaršími daguerrotypiemi patří k těm nejzachovalejším, což z ní činí dokument mimořádné hodnoty. Kynžvartská daguerrotypie proto zaujímá mimořádné postavení ve světové historii fotografie a vizuální kultury. Národní technické muzeum má Kynžvartskou daguerrotypii dlouhodobě zapůjčenou z Národního památkového ústavu, který ji spravuje jménem vlastníka – českého státu.

Archiv Leoše Janáčka je dokumentární fond, který spravuje Moravské zemské muzeum. Zahrnuje pozůstalost jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů 20. století. Fond obsahuje kompletní písemnou skladatelovu pozůstalost a množství dalších materiálů, které do něj byly postupně začleňovány v letech po Janáčkově smrti. Ve své celistvosti je tento fond zcela výjimečný. Až na několik výjimek obsahuje všechny autografy Janáčkových skladeb, jejich autorizované opisy a autorské tiskové korektury, první poznámkovaná vydání, skladatelovy rukopisy libret, literárních a odborných studií, skladatelovy zápisníky, Janáčkovu knihovnu s mnohými vlastnoručně poznámkovanými svazky beletristických a odborných knih. Zcela zásadní je soubor Janáčkovy korespondence, který obsahuje více než 14.000 jednotek. Řada dokumentů uložených v Janáčkově archivu zároveň přináší cennou reflexi tehdejšího kulturního, společenského a politického života. Unikátně dochovaný soubor dokumentů k životu a dílu tvůrce tak čítá dohromady desítky tisíc položek.

Camociova mapa Malty znázorňuje bitvu o přístav na severovýchodě Malty známou jako Velké obležení. Roku 1565 zaútočilo na Maltu 40 tisícihlavé turecké vojsko sultána Sulejmana I. Proti nim stálo jen 540 maltských řádových rytířů a 8 tisíc Malťanů. Díky statečnosti obránců i pomoci sicilského místokrále, Garcii de Toledo, byli Turci poraženi. Čtyři mapy tím, jak vycházely od srpna do října roku 1565, Evropany rychle informovaly o průběhu bitvy. 2. verze je dnes uložena v Mapové sbírce Přírodovědecké fakulty UK v Praze, verze 1, 3 a 4 se nacházejí v Národním muzeu výtvarného umění ve Vallettě. Jde o jedinečné světové unikáty zobrazující Vallettu před zásadní přestavbou.

Národní technické muzeum, Národní památkový ústav, Moravské zemské muzeum a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy společnými silami připravily prezentaci uvedených dokumentů a veřejnosti nabízejí ojedinělou možnost vidět je od 5. do 11. dubna 2018 v Národním technickém muzeu.