Zahájení prohlídek botanického zázemí
Od následujícího víkendu budou mít zájemci možnost opět nahlédnout do pěstebních skleníků, kam běžně nemají návštěvníci přístup. Oproti loňskému roku se prohlídky budou konat každou první sobotu i neděli v měsíci, a to až do září. Aktuálně jsou ve sklenících k vidění kvetoucí orchideje, kapara nebo kvetoucí granátové jablko, na kterém zároveň dozrávají plody.
Skleníky jsou v ostravské zoo v provozu čtvrtým rokem a slouží mimo jiné k pěstování rostlin určených pro doplnění expozic zvířat i k výsadbě záhonů podél návštěvnických tras. Na ploše téměř 1 000 m2 mohou zájemci obdivovat tropické a subtropické užitkové rostliny, dále orchideje, palmy a další exotické rostliny. Během dne se budou prohlídky opakovat celkem 3x, a to v 11:00, ve 13:00 a v 15:00 hod. Sraz zájemců je vždy u vstupu do zoo, kde si skupinu vyzvedne průvodce.
Upozorňujeme, že návštěva skleníků je možná pouze s průvodcem. Prohlídky jsou zahrnuty v ceně vstupenky do zoo. Z důvodu omezené kapacity je nutná rezervace předem na tel. čísle 596 241 269.
Granátovník (Pudica granatum) je subtropická rostlina původně rozšířena od Persie až po severozápadní Indii. Je to bohatě rozvětvený až 6 m vysoký keř. Plody jsou 4-8 cm velké, s kožovitou vnější pokožkou. Granátové jablko je prastarou kulturní rostlinou. Nachází se již v staroegyptských kresbách, ve starých testamentech, jakožto i v orientálních a řeckých ságách, většinou jako symbol lásky a plodnosti. Víno připravené z jeho šťávy bylo považováno přímo za nápoj lásky. Sladká šťavnatá náplň semen se může jíst i syrová, příp. se zpracovává na želé nebo sirup. Šťáva obsahuje značné množství vitamínu C. Používá se v lékařství k léčení žaludečních nemocí a proti arterioskleróze, protože rozpouští vápenaté sloučeniny. Připravuje se z ní řada koktejlů, džusů, nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Oblíbený je také sirup grenadina, který se často používá v koktejlech. Slupka plodů, bohatá na třísloviny, sloužila dříve k výrobě inkoustu a barev na koberce.
Kapara trnitá (Capparis spinosa) původem ze střední Asie zdomácněla i v jižní Evropě. Nejvíce se pěstuje ve Španělsku, Itálii a Francii. Tvoří nízký poléhavý keřík s velmi dekorativními květy. Sbírají se květní poupata, která se nechají po sběru a roztřídění ve stínu zavadnout a potom uležet 3 měsíce v soli nebo v soli s olejem. Takto připravené kapary jsou tmavozelené a velikosti hrachu a mají slanokyselou chuť. Účinnou látkou je rutin, kterého obsahují asi 5 %. Ten dodává kaparám pikantní chuť. Kapary se používají do salátů k masu, do studených i pikantních omáček, majonéz, k sýrům či k rybám. Kůra, listy a kořeny mají diuretické účinky a snižují účinky toxických látek (alkoholu, drog, léků a dalších cizorodých látek) na lidský organismus, především játra.