Pojďte si letos s Veverušákem vytvořit netradiční velikonoční vajíčka. Vajíčka zdobená barvami, velikonočními obtisky a košilkami jsou jistě hezká, ale co takhle vyzkoušet jinou techniku? Určitě sklidíte úspěch a přitom je to tak jednoduché!
Po velké výměně chovných párů vzácného lemura Sclaterova v rámci nevelké evropské populace se po dlouhých osmi letech v ostravské zoologické zahradě narodilo mládě. Tento druh lemura je jedním z nejohroženějších primátů světa. Je velmi vzácný nejen ve volné přírodě, ale i v zoologických zahradách. Každé narozené mládě je tak velkou nadějí na záchranu modrookého primáta před úplným vymizením z planety.
Z takových mladých vrbových větviček se plete pomlázka. Někde se jí říká tatar, jinde šlahačka, korbáč, žíla nebo prut. Šlehání větvičkami plnými mízy mělo ženám zajistit zdraví, plodnost a sílu, které jim rašící proutky předaly. Podle tradice by si měl každý muž uplést pomlázku sám a časně ráno na Velikonoční pondělí vyrazit na koledu.
První jarní svátky, Velikonoce, milují hlavně děti! Jarní paprsky, probouzející se příroda a do toho pořádná porce zábavy při pomlázce a koledování, velikonoční beránci, mazanec, výzdoba, a hlavně vejce a jejich zdobení. Děti prostě podobně jako Vánoce milují i Velikonoce a zřejmě nejvíc je baví zdobení velikonočních vajec, vymýšlení motivů a zkoušení různých stylů dekorací a „kreslení“ na vejce.
Když konečně paní Zimu porazily první teplé sluneční paprsky, začali se naši předkové připravovat na jaro a blížící se velikonoční svátky. Byl to čas radosti a veselí, hodování a pomlázky.