Z takových mladých vrbových větviček se plete pomlázka. Někde se jí říká tatar, jinde šlahačka, korbáč, žíla nebo prut. Šlehání větvičkami plnými mízy mělo ženám zajistit zdraví, plodnost a sílu, které jim rašící proutky předaly. Podle tradice by si měl každý muž uplést pomlázku sám a časně ráno na Velikonoční pondělí vyrazit na koledu.
První jarní svátky, Velikonoce, milují hlavně děti! Jarní paprsky, probouzející se příroda a do toho pořádná porce zábavy při pomlázce a koledování, velikonoční beránci, mazanec, výzdoba, a hlavně vejce a jejich zdobení. Děti prostě podobně jako Vánoce milují i Velikonoce a zřejmě nejvíc je baví zdobení velikonočních vajec, vymýšlení motivů a zkoušení různých stylů dekorací a „kreslení“ na vejce.
Když konečně paní Zimu porazily první teplé sluneční paprsky, začali se naši předkové připravovat na jaro a blížící se velikonoční svátky. Byl to čas radosti a veselí, hodování a pomlázky.
Areál ostravské zoologické zahrady je díky svému přírodnímu charakteru útočištěm pro řadu volně žijících zvířat. V minulosti zde žili a hnízdili i divocí čápi bílí. Nyní se pracovníci zoo snaží nalákat tyto ptáky zpět. Nainstalovali tu pro ně dvě hnízda.
Je to čtyřicet dní před Velikonoční nedělí, tento čas je naplněný spoustou zajímavých zvyků a lidových tradic. Protože se málokdo v záplavě pojmů orientuje, pojďme si udělat malou procházku a trochu prozkoumat historii, která se k našim jarním svátkům váže.