Už několik let poměrně pravidelně vycházejí příručky typu tvůrčí psaní pro každého. Není snad domu dětí a mládeže, kde by jako zájmový kroužek v nabídce nebylo právě Tvůrčí psaní. Většina populace, která se dostane na Internet, si zakládá vlastní blogy a jeden pisatel jich má hned několik. Nepřipadá vám to také tak?
V ruce svíral Korán, který tady chtěl vyměnit za výrobky zdejších žen. Nic jiného už neměl. Něco ztratil za bouře na moři, o další ho obrali piráti. Přestože věděl, že zdejší lidé neumějí číst, byl si jistý, že bude stačit, aby jim řekl, že jde o posvátnou knihu a budou ji uctívat. Pak už se nebude muset namáhat, udělají pro něj cokoli řekne.
Stárnoucí Rudolf II. trpěl nespavostí, přestože mu jeho dvorní lékař připravil účinný elixír, kterým chtěl neduh svého pána léčit. Císař se probudil se špatnou náladou. Nepřívětivě se podíval na spoře oděnou dívku přikrytou bohatě vyšívanou přikrývkou vedle sebe. Namáhavě vstal z lože a nedočkavě přistoupil k oknu, ze kterého měl výhled na travnatý plácek u věže a nedaleký brod přes Labe.
Nevím, jak něco takového naplánovat, nejdůležitější je individuální přístup, protože není labužník jako labužník. Nebylo by nejlepší každému labužníkovi naplánovat odvolenou na míru podle toho, jakou preferuje „kuchyni“? A nejen kuchyni, ale i „ingredience“. Co když má na některé „přísady“ alergii a musí dodržovat přísnou „dietu“?
Vážených deset milionů, ani nevíte, jak je těžké vám něco smysluplného napsat. Možná proto, že je vás tolik. Trochu si to usnadním. Čtěte, prosím, tento dopis jednotlivě, abych měla pocit, že oslovuji jen jednoho z Vás. Chápu, že vám to zabere mnohem víc času než mně, ale pro lepší pochopení je to nezbytné.